Řež u Jílkové: Je práce za minimální mzdu otročina?

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček tvrdí, že zvýšení mzdy je asociální opatření. „Bojíme se, že podnikatelé nebudou mít na platy. Pak by museli propouštět. Podle mě je lepší nějaká práce než žádná," odůvodňoval občanský demokrat, proč se mu zvyšování minimálním mzdy nelíbí.

„Minimální mzda 9200 korun je i tak nízká. Je tak na hranici otrokářství. Lidé si více peněz zaslouží," hájila kroky vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Rostislav Senjuk ale takovou interpretaci odmítá. „Víte, že existuje osm sazeb minimální mzdy? Vy pořád mluvíte o té nejnižší, jenže tu má nekvalifikovaný pracovník bez vzdělání a těch je minimum," oponoval podnikatel, který zaměstnává 26 lidí.

Kdyby totiž jako zaměstnavatel měl vyplácet minimální mzdu 9200 korun, ve skutečnosti ho to vyjde na asi na 12300 korun. „A zaměstnanec po odvodech dostane jen asi 8100 korun," vypočítávala Jílková. Podle podnikatele Senjuka tak ze zvýšení minimální mzdy bude těžit hlavně stát, protože dostane větší odvody. „Firmy by měly přidávat, když mají větší zisky, a ne proto, že jim to někdo plošně nařídí," domnívá se expert ODS.

Podle občanského demokrata zvýšení minimální mzdy rozevře nůžky mezi bohatšími a chudšími regiony. „Nezaměstnanosti v Praze se zvýšení nedotkne. Najednou zvyšujeme minimální mzdu o 8%, produktivita ekonomiky ale o 8% nestoupla a to je zásadní," dodává Skopeček s tím, že právě růst mezd by měl jít ruku v ruce s ekonomickým růstem.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček to vidí podobně. „Minimální mzda je jakási dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. A do podnikatelské struktury zasahuje stát. Pokud zaměstnavatelé souhlasí, je to v pořádku. Ale tohle je daň za to, že se Věra Jourová stala eurokomisařkou," myslí si Juříček.