Rekonstrukce státu je samá bída, odhaluje hodnocení

Prvním bodem, který se RS snažila prosadit, je politika bez tajných sponzorů. Hlavní metodou, kterou chce RS tohoto cíle dosáhnout, je nový zákon o financování politických stran. Ten by zavedl povinné transparentní účty stran, zveřejňování nákladů na kampaně či veřejně dostupné výroční zprávy.

Podle hodnocení České justice není tento bod příliš relevantní. Problémem současných stran je prý spíše zadluženost, než přebytek "černých" peněz. Hlavní strany pak různá ustanovení a nařízení dobrovolně dodržují, například přístupnost výročních zpráv. Potenciální přínos ČJ považuje za marginální, a sama RS o návrhu příliš nemluví. Proto dostal tento bod hodnocení "bída".

Další návrh RS se týká zpřísnění režimu podávání majetkových přiznání politiků podle zákona o střetu zájmů. Mimo změn majetku během politického působení by návrh také nově popisoval majetek při nástupu do funkce.

Podle ČJ se nezdá, že by návrh zabránil náhlému zbohatnutí ve funkci a RS navíc nijak zvlášť nepokročila v jeho prosazování. Jedná se tedy o další "bídu".

Úspěch s akciemi a propadák trafik

Třetím bodem je zveřejňování smluv na internetu. Podle návrhu by žádná smlouva státu, obcí, krajů ani jim podřízených firem a organizací neplatila, dokud by nebyla zveřejněna ve veřejném on-line registru.

Podle obcí a starostů by však zákon jen přidával zbytečnou administrativu. Návrh momentálně putuje mezi výbory, které ho projednávají a navrhují změny. Hodnocení je proto sice neslavné, ale ČJ dodává, že "naděje umírá poslední".

Jeden ze dvou úspěchů RS je zrušení anonymních akcií. To se povedlo prosadit již za vlády Petra Nečase. Česká justice uvažuje, zda má tento návrh vůbec nějaký praktický protikorupční dopad, přesto ho považuje za jasné vítězství Rekonstrukce státu.

Konec "trafik" ve státních firmách, jak RS nazvala další bod, se zatím nepodařilo prosadit. Jde o lepší kontrolu obsazování dozorčích rad státních podniků. Byl zřízen Výbor pro personální nominace, který ale zatím schvaluje všechny navrhované. I RS uznává, že problém nebyl vyřešen. Přichází tedy další bídné hodnocení.

Služební zákon a korupce

Odpolitizování státní služby také dopadlo neslavně. Služební zákon byl letos jedním z nejsledovanějších politických témat vůbec. V rámci novely zákona bylo prosazeno jmenování a odvolávání státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech vládou místo generálním ředitelem státní služby.

Podle RS tento princip boří systém státní služby a politizuje úředníky, jeho zavedení pak projekt považuje za svůj velký neúspěch. Opět "bída".

Rekonstrukce státu také navrhovala opatření pro nezávislé vyšetřování korupce. Nový zákon o státním zastupitelství by měl zajistit, že vyšetřování korupčních kauz neskončí na základě zásahů vysoce postavených státních zástupců. Kvůli nevoli některých politiků a orgánů je nyní těžké posuzovat, zda návrh projde. Bod získal speciální hodnocení "žádná sláva s vyhlídkou na naprostou bídu".

Za druhý jasný úspěch považuje Česká justice průhledný legislativní proces. Rekonstrukce státu požadovala například identifikovatelnost předkladatelů pozměňovacích návrhů ve výborech, prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením či otevření elektronické knihovny legislativního procesu (e-klep) veřejnosti.

První dva požadavky byly již prosazeny novelou zákona, kterou schválila Sněmovna i Senát, e-klep je řešitelný exekutivním rozhodnutím na vládní úrovni.

Celkově - žádná sláva

Poslední bod, neboli rozšíření pravomocí Národního kontrolního úřadu, získal ovšem horší hodnocení. Schválení potřebné změny Ústavy proběhlo ve Sněmovně bez problému, v Senátu by ale mohl nastat problém. Kromě toho není vyřešen prováděcí zákon a finanční otázky. Návrh má tak před sebou ještě dlouhou cestu.

Celkové hodnocení činnosti Rekonstrukce státu nevypadá optimisticky. Z devíti hlavních bodů se za rok podařilo prosadit pouze dva. Některé návrhy neprojdou nejspíše vůbec, jeden byl dokonce schválen ve znění, které RS odmítla.

"A reakce poslanců, kteří se původně zavázali návrhy Rekonstrukce státu podpořit a nyní hlasují proti, ale i volební preference ukazují, že je to vlastně všem tak nějak jedno," dodává autor hodnocení Jan Klusáček.