Praha - Česká republika a Izrael si zakládají na výjimečných vztazích, v poslední době se ale Praha začíná více koketovat s arabskými zeměmi. Je to problém? Izraeli to prý nevadí, za nešťastné považuje pouze snahy o sblížení s Íránem. V rozhovoru pro ČTK to před nadcházející návštěvou ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v Izraeli a v Palestině řekl velvyslanec židovského státu v Česku Gary Koren. Izrael je pro Česko důležitým partnerem na poli ekonomiky a vědy, ale i v cestovním ruchu.
Tento týden Izrael navštíví Zaorálek, 25. listopadu pak do Jeruzaléma zamíří část Sobotkova kabinetu na společné zasedání české a izraelské vlády. "Je to vrcholný přístup dvou vlád. Tento formát udržujeme pouze se zeměmi, které považujeme za dobré přátele," uvedl Koren.
"S českou zahraniční politikou problém nemáme. Posilování vztahů České republiky se zeměmi jako Egypt, Jordánsko, Tunisko, Maroko, tedy zeměmi, které mohou hrát pozitivní roli na Blízkém východě, podporujeme," uvedl Koren.
"Důvodem pro kritiku je možná sblížení s Íránem, který je největší strategickou výzvou, ne-li hrozbou pro Izrael. Z toho určitě nejsme šťastní," dodal velvyslanec ke snahám Prahy obnovit stejně jako další západní státy vztahy a obchodní spolupráci s Íránem, který není arabskou zemí. Zahraniční mocnosti se s ním pokoušejí najít řešení kontroverzního jaderného programu, kvůli němuž se Teherán ocitl v mezinárodní izolaci.
V červenci Česko nepodpořilo Izrael při hlasování v Radě OSN pro lidská práva o zahájení vyšetřování židovského státu kvůli porušování lidských práv v souvislosti s jeho vojenskou operací v Pásmu Gazy. Stejně jako další země EU se při hlasování zdrželo, za což si vláda doma vysloužila kritiku od pravicové opozice. V minulosti stála Praha při podobných příležitostech na straně Izraelců, ČR byla například jedinou evropskou zemí, která hlasovala proti rezoluci, jež Palestinu povýšila v OSN na nečlenský pozorovatelský stát.
Psali jsme: Švédsko uznává Palestinu jako stát, Izrael vyrukoval s IkeouNa dotaz, zda nemá Izrael obavu z tohoto obratu české zahraniční politiky, velvyslanec Koren řekl, že obava je silné slovo, připustil ale jisté znepokojení. "Musíme respektovat volbu českých občanů, kteří si zvolili stranu, která otevřeně říkala, že by ráda sladila zahraniční politiku mnohem silněji s Evropskou unií. Rozhodně nás to nepřekvapilo, musíme to respektovat," uvedl.
Koren přiznal, že pro Izraelce "to bylo s předchozím přístupem české vlády do určité míry snazší", vzájemné vztahy přesto považuje za vynikající a velmi silné.
Doprovodným jevem dobrých vztahů mezi ČR a Izraelem je intenzivní spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti, v cestovním ruchu, ve vědě a výzkumu. Od znovunavázaní diplomatických styků v roce 1990 se obchodní a ekonomické styky mezi Českou republikou a Státem Izrael konzistentně aktivizují a v současnosti lze oprávněně a bez nadsázky tvrdit, že v turbulentním regionu Blízkého východu není z pohledu ČR významnějšího partnera než Státu Izrael, uvedlo MZV ČR.
Na izraelském vývozu se v období leden až červenec 2014 podílela ČR z 0,3% a na dovozu z 1%. Asymetričnost obchodní bilance znamená, že vůči ČR eviduje Izrael svůj 12. největší obchodní schodek (na úrovni Hong Kongu a Japonska). Izrael na druhou stranu patří mezi nejdůležitější obchodní relace České republiky (v roce 2013 i prvních sedmi měsících 2014 se jednalo o šestý nejvýznamnější mimoevropský exportní trh - po Spojených státech, Číně, Japonsku, Austrálii a Spojených Arabských Emirátech).
V roce 2013 bylo z ČR do Izraele vyvezeno zboží v hodnotě 12,3 mld. Kč. Letos by mohl být překonán i doposud rekordní rok 2012 (14,7 mld. Kč), kdy byl výsledek mimořádně navýšen z důvodu vývozu parních turbín v hodnotě přesahující 50 mil. USD pro Israeli Electric Corporation). Saldo obchodní bilance má vzestupnou tendenci a v současnosti dosahuje měsíčně téměř 700 mil. Kč ve prospěch ČR.
Vedle čisté obchodní výměny není pro ČR nezajímavý ani příjem plynoucí z izraelské incomingové turistiky. Izraelci patří do TOP 20 zemí navštěvujících ČR a každým rokem jich k nám zavítá kolem 80 tis. Průměrná doba jejich pobytu, cca pět dní, přitom patří k vůbec nejdelším.
Související
Trump a Netanjahu budou jednat o Íránu. Teherán opět varuje Washington
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Izrael , ministerstvo zahraničí , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 1 hodinou
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 2 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 3 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
včera
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
včera
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
včera
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
včera
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
včera
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
včera
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
včera
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
včera
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
včera
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
včera
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
včera
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
včera
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.
Zdroj: Libor Novák