Vláda schválila základní parametry kurzarbeitu. Co čeká zaměstnance?

Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou za dobu výpadku dostávat 70 procent mzdy, 50 procent by přitom hradil zaměstnavatel a 20 procent by šlo ze státního rozpočtu. O každé jednotlivé žádosti o podporu bude rozhodovat kabinet.

Vláda má do budoucna svým nařízením rozhodovat o tom, že nastala situace, která opravňuje firmy k pobírání podpory v rámci kurzarbeitu. "Ještě ve druhém kroku, což byl zásadní požadavek pana ministra financí (Andreje Babiše), vláda bude rozhodovat o každé jednotlivé žádosti," uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

V praxi by tak měly úřady práce dostávat žádosti od jednotlivých podniků, o nichž následně rozhodne vláda. Při schválení pak žádost zpětně vyřídí daný úřad práce. Marksová se přitom nedomnívá, že by opatření mělo být výraznou byrokratickou překážkou. Pokud by se jako takové ukázalo, dá se přehodnotit, uvedla.

Paragrafované znění návrhu by v rámci novely zákona o zaměstnanosti mohlo podle Marksové projít Parlamentem v příštích měsících. Fungovat by pak kurzarbeit mohl od jara.

O kurzarbeitu se začalo poprvé hovořit v roce 2010, tehdy šlo o obranu před dopady hospodářské krize, připomíná web CT24. "Výsledkem byl za evropské peníze česky nastavený program s inovativním názvem Vzdělávejte se pro stabilitu, který vláda tak dlouho slavnostně avizovala, aby ho posléze v tichosti spustila na podzim roku 2012. Vzhledem k tomu, že šlo o naši, inovovanou verzi kurzarbeitu, která byla extrémně složitá a pro firmy nepřátelská, nepřinesl nic z toho, co se od něj očekávalo," vysvětlila Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin.