Referendum o přijetí eura? Petici podepsalo přes 40 tisíc lidí

Petice vyzývá vládu, aby vyjednala pro ČR trvalou výjimku a nepřijímala euro, pokud s tím nevysloví občané souhlas ve všelidovém hlasování. Europoslanec také s odkazem na průzkumy uvedl, že proti zavedení eura se staví až čtyři pětiny Čechů.

Důvodem pro konání plebiscitu je podle Zahradila to, že podmínky fungování eurozóny se změnily zavedením záchranného fondu pro země platící eurem, dále fiskálního paktu vyžadujícího rozpočtovou kázeň a bankovní unie představující riziko, že vklady z českých bank by jejich zahraniční vlastníci mohly využít jako "pohodlný finanční polštář".

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček uvedl, že přijetí eura by bylo výhodné pro české exportéry, odstranilo by výkyvy měnového kurzu a zlepšilo by plánování při využití evropských fondů. Ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub podotkl, že Česko má formální povinnost euro přijmout, ale načasování tohoto kroku je v jeho moci. Uvedl rovněž, že nezávislá měnová politika Česku prospěla, což bylo to vidět v letech finanční a ekonomické krize.

V debatě se ale diskutující většinou přikláněli k požadavkům petice. Před přijetím eura za současných podmínek varoval také slovenský liberální europoslanec Ruchard Sulík (Svoboda a Solidarita), podle něj by se to "blížilo ekonomické vlastizradě". Euro má podle Sulíka "konstrukční vady". Europoslanec zmínil společné ručení za dluhy ostatních nebo nemožnost z eurozóny vystoupit.

Pro zavedení eura je kromě vládních stran i prezident Miloš Zeman, podle něhož by se tento krok mohlo podařit do roku 2017.

Se vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne pravomoc České národní banky provádět autonomní měnovou politiku. Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku.

Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení inflace. Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek (v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, za drobné opravy aj.), jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.

Uvedenému riziku, že lidé se budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech, počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby, vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k neodůvodněnému zvýšení cen, uvedl Ministerstvo financí.