Česko uvažuje o "pohlavkovém zákonu". Budou z dětí spratci?

"Chceme maximálním způsobem měnit legislativu a zefektivnit ji, aby děti byly opravdu chráněny," uvedl poslanec Marek Černoch (Úsvit). Podle něj jsou tresty za týrání dětí nízké.

S návrhem, aby Česko přijalo zákon o zákazu tělesných trestů dětí, přišla před několika roky na doporučení vládního výboru pro práva dítěte tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Neuspěla.

"Společnost není na takto radikální řešení ještě připravena, budou se odvíjet spíš postupné kroky," řekla šéfka sněmovní komise pro rodinu a členka pracovní skupiny Radka Maxová (ANO).

První zemí, která zakázala tělesné tresty ve výchově, bylo v roce 1979 Švédsko. "V době, kdy se zákon zavedl, byl považován za velmi radikální. Ovlivnil ale povědomí o dětských právech. Od té doby k úpravě přistoupila řada zemí. Bohužel je jich pořád málo. Navíc ve středu Evropy je jakási díra, tím myslím ČR. Budu ráda, když se ji podaří zaplnit," řekla dnes novinářům švédská velvyslankyně Annika Jaganderová. Právě švédští experti budou v Praze českou stranu informovat o tom, jak tamní norma ovlivnila situaci dětí.

Jenže v knize "Jak děti přebírají kontrolu" uznávaný psychiatr David Eberhard varuje, že jeho švédští krajané už nezvládají vlastní potomky. V zemi je stále víc záškoláků, děti trpí pocity úzkosti a klesá úroveň vzdělání. Na vině je podle něj hlavně "pohlavkový" zákon z roku 1979.

Psali jsme: Zákaz facek? Švédové vychovali národ spratků, zuří odborník  

"Takzvaní odborníci tvrdí, že děti jsou způsobilé k životu samy od sebe. Jistěže byste měli svým dětem naslouchat, ale u nás to zašlo příliš daleko. Děti rozhodují pomalu už o všem: kdy je čas jít na kutě, co jíst, kam vyrazit na prázdniny, dokonce na co se bude koukat v televizi... Ruší u stolu, když si rodiče povídají, skáčou jim do řeči, vyžadují stejný prostor jako dospělí. Očekávají, že budou centrem dění, a pokud se tak nestane, jsou velmi zklamané," stěžuje si psychiatr.

Podle mezinárodní organizace Save the Children (Zachraňte děti) tělesné tresty ve středu Evropy nezakázalo jen Česko a Slovensko. Okolní státy legislativu mají. Polsko ji přijalo v roce 2010, Německo v roce 2000, Rakousko v roce 1989 a Maďarsko před devíti lety. Chybí třeba v Itálii, Británii či Francii. Z členských států ji naposledy zavedla letos Malta. V Rumunsku a Bulharsku platí deset let, v Chorvatsku 15. Celkem ji má 42 států světa.

"Tělesné tresty jsou ve srovnání s jinými traumaty naprostou marginálií. Hnípeme se v detailech, jako jsou tělesné tresty," řekl psycholog Jeroným Klimeš. Podle něj největší týrání dětí v Česku je předávání potomků mezi rodiči po rozvodech. Kritizoval i dlouhé vyšetřování a řešení případů zneužívání. "Při uříznutí ruky cirkulárkou by dítě bylo záhy na operačním sále. Když je znásilněno, může čekat půl roku. Při obviněních ze znásilnění by dospělý nesnesl stýkat se s pachatelem, děti to musí měsíce snášet," uvedl psycholog.