Vláda projedná finanční dar misi OBSE na Ukrajině, náklady prý rostou

Mise OBSE má podle smluv z běloruské metropole monitorovat klid zbraní, ověřovat jeho dodržování, informovat o incidentech a kontrolovat bezpečnostní situaci na ukrajinské straně hranice s Ruskem v Luhanské a Doněcké oblasti, o které svádějí boje ukrajinské vládní síly s proruskými separatisty. Ty podle Kyjeva a Západu podporuje Moskva, která to ale popírá.

"Tyto nové úkoly s sebou přinesly zvýšené nároky na technické vybavení mise a její personální obsazení," uvádí ministerstvo zahraničí, které návrh na dar pozorovatelům OBSE vládě předkládá.

"Mise potřebuje zejména pancéřované vozy, dále vrtulník pro zajištění evakuace zraněných osob a dvě polní chirurgické jednotky s lékařským personálem. Činnost mise rovněž podporují bezpilotní letouny. Navýšit je rovněž třeba počty expertů v misi na celkové číslo 500 monitorů," vyjmenovala česká diplomacie.

Spektrum hrozeb, kterými se OBSE zabývá, je široké. Vychází z multisektorového pojetí a obsahuje kromě vojenských, také politické, ekonomické, environmentální a sociální rizika. Členská základna čítá 56 členů. Zastoupeny jsou všechny státy EU, další země Evropy, severní Ameriky a střední Asie.

Vzhledem k překrývající se členské základně je pochopitelně spolupráce OBSE s EU velmi těsná. Ve Vídni sídlí stálá delegace EU pro mezinárodní organizace, která spolupráci Unie s OBSE denně koordinuje. Blízká spolupráce v prevenci konfliktů na diskuzní i praktické úrovni je ukotvena přímo v Článku 10 Lisabonské smlouvy: EU má „zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty."