Praha - Do případu dvou českých chlapců, které před třemi lety norské úřady odebraly jejich matce Evě Michalákové, se dnes vložila Sněmovna. Chce po vládě, aby požádala norský kabinet o vysvětlení, proč oba chlapci stále zůstávají v norských pěstounských rodinách.
Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má Sobotkova vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři vrátili do Česka. Matka hochů se chystá v Norsku podat žalobu na tamní sociální službu a požádat o svěření synů do své péče.
Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině.
Iniciátorkou projednávání byla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09 a Starostové). S výsledkem byla spokojena. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoře do poloviny února sdělit, jak jeho kabinet u norských kolegů dopadl. Dědeček chlapců Jiří Pavelka věří, že dnešní jednání Sněmovny přispěje k tomu, že jeho vnuci budou se svou matkou žít v ČR.
Podle Chalánkové česká vláda zatím strkala hlavu do písku a své občany dostatečně nechránila. Také podle šéfa poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyňka Stanjury by se stát měl za své občany bít silněji a nebát se kvůli nim jít do konfliktu, a to i se spojenci. Šéf vládních lidovců Pavel Bělobrádek míní, že děti by měly vyrůstat se svou matkou. Pokud by byly v rodině nějaké problémy, pomohou je vyřešit české úřady, uvedl.
Někteří politici oponovali tím, že matka nevyčerpala všechny právní možnosti. Proti tvrzení, že Sobotkův kabinet v kauze nic nekoná, se ohradila ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Argumentovala několikastránkovým seznamem úkonů, které ona či ostatní členové vlády v případu provedli. Podle ní je nutné, aby se Michaláková znovu obrátila na norské soudy.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák