Předražené nákupy nemocnic? NKÚ odhalil nerovné podmínky

Regionální rada špatně nastavila indikátory, které měly mimo jiné sloužit k hodnocení projektů a stanovení jejich optimálních rozpočtů. Hodnoty těchto indikátorů neodpovídaly reálným cenám, takže neměly žádnou vypovídací schopnost. Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů regionální rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila necelých 21 milionů korun. Podle takto nastavených indikátorů nemohla regionální rada vyhodnocovat, jestli investice v regionálních zdravotnických zařízeních byly skutečně efektivní.

Nereálně nastavené indikátory například umožnily, že kontrolovaná zdravotnická zařízení mohla nakupovat obdobné přístroje za různé ceny. Společnost Privamed Plzeň tak například pořídila lůžkový monitor vitálních funkcí za téměř 175 tisíc korun, zatímco Nemocnice Tábor koupila obdobný přístroj za více než 541 tisíc korun. Podobně tomu bylo také u anesteziologického přístroje, za který Privamed Plzeň zaplatil 757 tisíc korun, Nemocnice Tábor pak o více než 400 tisíc korun více. V případě výstavby zdravotnických zařízení u jednotlivých příjemců byla cena za metr krychlový obestavěného prostoru až o 53 % vyšší, než jakou stanovuje vyhláška.

Z dotací z operačního programu mohli jejich příjemci nakupovat vybavení s cenou nad 40 tisíc korun. Jenže některá kontrolovaná zdravotnická zařízení za evropské peníze pořídila například nábytek, počítače a další vybavení za téměř 8,8 milionu korun, aniž by zmíněný limit splnila. Aby si tyto náklady mohli příjemci dotací nechat proplatit, slučovali v účetnictví jednotlivé věci do větších souborů, často v hodnotě několika milionů. Regionální rada jim je proplatila, i když se podle pravidel operačního programu jednalo o nezpůsobilé výdaje. NKÚ proto podal oznámení o podezření z porušení rozpočtové kázně.