Odškodné za sterilizace by mohlo být 300 tisíc, navrhuje Dienstbier

"Rozhodující bude, zda byl dán skutečně informovaný souhlas. V mnoha případech sice existuje, ale byl dán až dodatečně či při samotném zákroku. Sterilizace přitom není považována za život zachraňující zákrok. Jsou případy, kdy byla provedena třeba při císařském řezu, těsně po porodu a podobně," uvedla Štěpánková. Odškodné 300.000 Kč by mělo být jednotné.

S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Zásady, podle nichž by se mělo poskytovat odškodné obětem protiprávní sterilizace, měla mít vláda už loni v prosinci. Podle aktualizovaného plánu jí je ministr předloží až v dubnu. Podle původního záměru měly na konci letoška být hotové paragrafy a zákon měl pak platit od pololetí příštího roku.

Podle odhadů vládního výboru proti mučení by nárok na odškodné mohla mít až tisícovka žen. Minimálně by ho mohlo dostat 59 žen. Tolik případů totiž už dřív dostalo od ombudsmana Nejvyšší státní zastupitelství, kvůli nedostatku důkazů je ale odložilo.

Nárok na odškodné by měla posuzovat podle chystaného návrhu komise. Vycházet by měla mimo jiné ze zdravotní dokumentace. Ta v řadě případů ale chybí. Některé oběti dostaly za podstoupení zákroku dávky až 10.000 korun či domácí spotřebiče.

"Tehdejší jednání státu považujeme za amorální a odsouzeníhodné. Bylo vázáno na sociální politiku, nebylo to jen na rozhodnutí zdravotnických zařízení," uvedla Štěpánková. Ten, kdo podstoupil sterilizaci dobrovolně po přidělení dávky, ale odškodné nezíská.

Romské ženy ze Spolku žen poškozených sterilizací ČTK před nedávnem řekly, že souhlas s operací podepsaly pod nátlakem. Netušily prý, jaký zákrok vlastně podstupují. Mnohé také slyšely, že je to jen dočasné opatření. Irena Faková z mosteckého sídliště Chanov uvedla, že ji ke sterilizaci přiměly před 27 lety sociální pracovnice. Přišly k ní hned poté, co přijela z porodnice. Hrozily jí prý odebráním dětí, pokud se do nemocnice hned nevrátí. Udělala to. Po zákroku pak dostala 5000 korun.

Podle Dienstbiera se zákon ale nebude týkat jen romských žen. Aktivisté už dřív upozorňovali na to, že obětí protiprávní sterilizace byli i postižení.

Vládní rada pro lidská práva dala první podnět k odškodnění v roce 2007. Další pak poslala počátkem roku 2012 kabinetu Petra Nečase (ODS), který ho do svého pádu neprojednal.