Velké hodnocení Zemana: Češi si nebrali servítky, ukázal průzkum

Nadpoloviční většina českých občanů kladně hodnotí, jak Zeman plní funkce svěřené Ústavou (odpověď „velmi dobře" nebo „spíše dobře" zvolilo 53 % dotázaných) a jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy (53 %). Ve všech dalších sledovaných oblastech převážil podíl kritického hodnocení nad tím pozitivním, informuje soc.cas.cz.

Téměř polovina českých občanů (47 %) hodnotí jako špatné to, jak prezident ovlivňuje vnitropolitický život, 39 % tuto oblast hodnotí kladně. 62 % obyvatel negativně hodnotí Zemana coby reprezentanta ČR v zahraničí, pozitivně tuto oblast vnímalo 33 % oslovených.

Přibližně dvě třetiny respondentů (67 %) negativně vnímaly také jeho působení coby autority u občanů, pozitivně zhodnotilo tuto oblast 27 % dotázaných. 71 % českých občanů pak kritizovalo péči Miloše Zemana o vážnost a důstojnost prezidentského úřadu, k pozitivnímu hodnocení se přiklonila čtvrtina dotázaných (26 %).

Oproti minulému šetření z ledna 2014 je prezident Miloš Zeman zároveň hodnocen hůře ve třech z uvedených kritérií: o poznání negativněji než před rokem lidé hodnotí to, jak reprezentuje v zahraničí, zda působí jako autorita u občanů (shodně -4 procentní body) a zejména to, jakým způsobem dbá o vážnost a důstojnost úřadu (-9 procentních bodů).

Klaus byl v mnohém lepší

V porovnání s působením Václava Klause v prezidentském úřadě a to od roku 2004 až do roku 2013, hodnotí u Miloše Zemana čeští občané výrazně pozitivněji jeho kontakt s občany a znalost jejich problémů. Tuto oblast hodnotili lidé u Klause zdaleka nejhůře, a to po celé sledované období. Srovnatelný podíl pozitivního hodnocení jako Klaus na konci svého volebního období, tj. v březnu 2013, dosahuje Zeman v oblasti vlivu na vnitropolitický život (u obou politiků však shodně převažuje kritické vnímání dané oblasti).

Ve všech ostatních oblastech hodnotí čeští občané působení Zemana v prezidentském úřadě hůře, než Klause během celého jeho funkčního období. Výrazně kritičtěji se staví především k tomu, jak současný český prezident dbá o vážnost svěřeného úřadu. Výrazně negativněji v porovnání s celým působením Václava Klause ve funkci prezidenta hodnotí lidé současného prezidenta také v tom, jak reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Podíl pozitivních hodnocení je nyní u Zemana výrazně nižší i v tom, zda dle názoru veřejnosti působí jako autorita u občanů. O něco horšího hodnocení se současné hlavě státu dostává také v dimenzi plnění ústavních funkcí.

Pozitivněji současného prezidenta hodnotili respondenti, kteří by podle svých slov ve volbách do Poslanecké sněmovny odevzdali svůj hlas ČSSD nebo KSČM, výrazně kritičtěji se k prezidentovi stavěli potenciální voliči TOP 09. Ve všech sledovaných oblastech hodnotí lépe působení prezidenta Miloše Zemana ve funkci rovněž důchodci a s výjimkou kontaktu s občany a znalosti jejich problémů také respondenti starší 60 let.

Výrazné rozdíly panují také mezi lidmi, kteří se na škále politické orientace přiřadili k levici, a těmi, kteří se naopak řadí na pravou stranu politického spektra. Levicově orientovaní respondenti přitom hodnotili působení současného prezidenta v úřadě výrazně pozitivněji, pravicově orientovaní jsou naopak významně častěji kritičtí. Podobné rozdíly pak také najdeme mezi dotázanými, kteří prezidentovi vyjadřují důvěru, a těmi, kteří mu naopak podle svých slov nedůvěřují, přičemž nijak nepřekvapí fakt, že důvěřující hodnotí působení prezidenta ve funkci ve všech sledovaných oblastech výrazně pozitivněji.

Obyvatelé Prahy jsou kritičtější k tomu, jak současný prezident plní funkce svěřené Ústavou, dbá o vážnost a důstojnost úřadu a působí jako autorita u občanů. Působení prezidenta Miloše Zemana ve funkci výrazně lépe hodnotí voliči, kteří mu ve druhém kole prezidentských voleb odevzdali svůj hlas. V případě toho, jak současný prezident působí jako autority u občanů a dbá o vážnost a důstojnost úřadu, ale i u těchto voličů převážilo negativní hodnocení nad pozitivním.