Babiš mě dojal, přiznal Kalousek. Narazíme čumákem, ... A pak to začalo

Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já, když jsem slyšel úvodní řeč pana ministra financí, tak se přiznám, že jsem byl mírně dojat. Byl to totiž ten samý text, který mí úředníci Ministerstva financí psali v roce 2013 k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který jsem sem v roce 2013 předkládal.

K tomu návrhu tak, jak byl tenkrát předložen, byl ten text odpovídající. K tomu návrhu, který dnes máme k dispozici, je to úvodní slovo hořkým vtipem, když mluví o stabilizaci veřejných rozpočtů, o rozvoji, o odpovědnosti. Protože bohužel to jediné, co nám zůstalo, je to úvodní slovo, které zůstalo dva roky stejné. To všechno ostatní je úplně jiné, je to vykastrované a bylo by spravedlivé, kdyby ten název nebyl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti. Protože tím zákonem nám vláda neříká nic jiného, než že souhlasíme s tím, že by dluh očištěný od dluhových rezerv neměl být vyšší než 60 %. Do té doby nejsme připraveni dělat téměř nic. Na 55 % chceme dělat nějaká vágní prohlášení bez sankcí, a protože teď máme zhruba 43 % očištěných od těch rezerv, neříká ta vláda nic jiného, než že my se tady formálně hlásíme k nějakému názvu, kterému říkáme rozpočtová odpovědnost, a nepředstavujeme si pod tím nic jiného, než že zhruba půl biliónu - opakuji půl biliónu korun - si můžeme ještě dál půjčit na účet příštích generací, aniž bychom se z toho museli jakkoli zpovídat. Nést za to jakékoli sankce nebo dělat jakákoli opatření. To je, prosím pěkně, zákon o rozpočtové neodpovědnosti. To není zákon o rozpočtové odpovědnosti. Možná vás překvapím, já se teď nebudu přít o to, co by podle mého názoru v ústavním zákoně mělo být. Vím, že řada z vás se o to bude snažit, já bych si také přál, kdyby tam nebylo jen 55 %, kdyby tam bylo 45 % - oranžová signální, 50 % - oranžovo-červená sankce ,55 % - už velký problém. Kdyby tam prostě byly ty postupné brzdy a pojistky. Tady nejsou žádné postupné brzdy a pojistky. To, co jsme kdysi předkládali my, byla snaha v určitém okamžiku začít brzdit, ale ne natvrdo. Brzdit, aby se nestalo, že bychom narazili do té zdi.

To, co předkládá pan ministr Babiš, je výzva k tomu, jet na plný plyn až do okamžiku, než tím čumákem do té zdi narazíme. S tím, že předpokládá, že v té době už nebude ministrem financí, takže mu to bude jedno. To opravdu není norma, která by jakýmkoli způsobem nabádala vládu nebo Poslaneckou sněmovnu k rozpočtové odpovědnosti. Ale o to já se chci přít nechci. Já se nechci přít o 45 % nebo 50 %, o tom, zda tam má být, nebo nemá být takováto sankce. Já chci říci, že ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, pokud by splňoval aspoň základní kritéria, tak by byl důležitým segmentem. Ale jen segmentem klíčových pravidel odpovědné rozpočtové politiky vlády. A klíčové pravidlo odpovědné rozpočtové politiky není jen dluh. Je to také strukturální deficit. Ne náhodou fiskální smlouva, ke které se vláda přihlásila v hlavě III a v hlavě IV, sleduje tato dvě základní kritéria. Strukturální deficit a výše dluhu. A sleduje především trendy, nikoli ten statický ukazatel. Šedesát procent, kdyby měla dnes Česká republika, tak je to pro ni hrozivé číslo, protože ve skutečnosti má 43. Šedesát procent, kdyby dnes měla Itálie, tak je to pro ni fantastické číslo, protože ve skutečnosti má 110. Sklenice je buď poloprázdná nebo poloplná, a to statické číslo nám nic neříká o odpovědné rozpočtové politice vlády. To nám říkají ty trendy. Jestli se to zlepšuje, nebo jestli se to zhoršuje. Absolutní výše dluhu zhruba 43 %, když tak ať mě pan ministr opraví, hovořím o dluhu očištěném od dluhových rezerv, nikoli o nominálním dluhu, a ten se počítá pro účely fiskálního kompaktu. Absolutní výše dluhu není dramatický problém pro Českou republiku. Ten je v porovnání s řadou dalších zemí, dokonce i s Německem, relativně nízký. Absolutní problém je ten trend. A trend určuje druhý klíčový ukazatel, strukturální deficit. Jinými slovy, jestli se ta sklenice bude naplňovat, nebo jestli se naopak bude vyprazdňovat. To je to důležité.

My jsme, teď mluvím za poslance TOP 09, nabídli vládě, už to bude skoro rok, a nabídli jsme jí to poté, co se formálně přihlásila k fiskálnímu kompaktu, že pokud se k tomu fiskálnímu kompaktu nepřihlásí pouze formálně, ale přihlásí se k němu skutečně, tzn., že bude vážně brát hlavu III a IV, tedy ukazatel dluhu i ukazatel strukturálního deficitu, že jsme připraveni podpořit ratifikaci tohoto fiskálního kompaktu, ke kterému je potřeba ústavní většinu. Že jsme připraveni podpořit i zákon o rozpočtové odpovědnosti a že jsme připraveni podpořit každý návrh státního rozpočtu, který bude to přihlášení respektovat, a který bude respektovat ono minimální doporučené snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně. Protože to je tempo, které nám zaručí, že bez ohledu na to, zda budeme mít v ústavním zákoně o rozpočtové odpovědnosti 55, 50 nebo kolik, tak to je tempo, které nám zaručí, že se do krizových oblastí nedostaneme, přičemž půl procento ročně je velmi mírumilovný a vlídný požadavek. Dovoluji si připomenout, že podle otevřených informací Ministerstva financí, vlády v letech 2010 až 2013 snižovaly strukturální deficit průměrným tempem 1,4 % ročně, což je zhruba 60 miliard. Jestliže říkáme, že bychom měli snižovat strukturální deficit tempem 0,5 % ročně, mluvíme o 20 miliardách korun. Meziroční přírůstek při předpokládaném dvouprocentním růstu HDP je zhruba 23 až 25 miliard korun. Takže my tímto požadavkem dokonce ani nechceme po vládě, aby šetřila. My jen chceme, aby zbytečně nevyhazovala peníze, aby nezvyšovala výdaje. A když je nebude zvyšovat, tak meziroční přírůstek z HDP jí naprosto bezpečně zařídí ono půl procento, ke kterému se zaváže. Když se k tomu půl procentu zaváže, tak nám nehrozí, že se dostaneme k 55, 50 či 60 procentům. Budeme prostě snižovat strukturální deficit tempem půl procenta ročně.

Znovu opakuji, po čtyřech letech průběžného snižování strukturálního deficitu a ozdravování veřejných rozpočtů došlo k prudkému zhoršení v roce 2014 oproti roku 2013. A co hůř, k dalšímu zhoršení oproti roku 2015. Takže v letošním roce máme strukturální deficit ve výši 1,8 %. Dobrá, 1,8 % strukturální deficit a 43 % dluhu je sice zbytečné zhoršení stavu veřejných rozpočtů a neodpovědnost, ale není to tragická a dramatická situace. A kdyby se vláda rozhodla pro odpovědnou rozpočtovou politiku snižování strukturálního deficitu o toho půl procenta ročně, tzn., že se rozhodne nešetřit, jak slibovala. Slibovala šetřit, to nechceme. Jen nezvyšovat výdaje, nevyhazovat peníze a 25 miliardami příjmů z vyššího meziročního růstu snižovat strukturální deficit, tak jsme za čtyři roky na vyrovnaných rozpočtech bez jakýchkoli sociálních otřesů. K tomuto, když se vláda zaváže, může počítat s naší podporou všech těchto základních dokumentů. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ratifikace fiskálního kompaktu i rozpočtů, které budou respektovat tuto strategii bez ohledu na to, že výdajové, tedy politické priority v těchto rozpočtech budou takové, že nám nebudou vyhovovat. Jde o vládní priority, opozice měla jiné priority. Ale pokud budou rozpočty splňovat onen základní požadavek, že následující rok bude strukturální deficit o půl procenta nižší než rok předcházející, tzn., že vláda sice nebude šetřit, ale nebude zvyšovat výdaje, pak může počítat s naší podporou u všech těchto dokumentů. Protože to je logická, srozumitelná a odpovědná finanční politika. Pokud se k tomu vláda nebude chtít zavázat jak vůči Evropské komisi, tak vůči české veřejnosti, tak nemůže počítat s naší podporou Potěmkinových vesnic. My prostě nemůžeme podpořit vládní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který se tak jmenuje, ale ve skutečnosti je vládním návrhem zákona o rozpočtové neodpovědnosti. My nemůžeme podpořit ratifikaci fiskálního kompaktu, ke kterému se vláda formálně přihlásila, ale vyžádala si výjimku ze všech důležitých bodů toho fiskálního kompaktu, protože kromě hlavy III a IV už jsou tam jen formulace o rozpočtové odpovědnosti. Ale skutečné instrumenty rozpočtové odpovědnosti jsou obsaženy v té hlavě III a IV. Pak už tam nic jiného není, než formulace typu "doufajíce", "chápajíce", "společně usilujíce".

Zrovna tak ty rozpočty. Těžko mohu říkat, že šetřím a každý rok vyhodit o 40 miliard víc, jak máte v úmyslu. Takže pokud se zavážete skutečně naplnit to, co jste říkali, že chcete šetřit, pokud se skutečně přihlásíte nikoliv formálně, ale doopravdy k tomu, k čemu jste se přihlásili na úrovni Evropské unie, že chcete respektovat fiskální kompakt, tak není problém podpořit i tento zákon, jakkoliv je špatný. Protože jsme v situaci, kdy je pro nás strukturální deficit neskonale důležitější kritérium než absolutní výše dluhu. Kdybyste dodržovali toto kritérium, tak se nemůže stát, že dojde ke kritické situaci v otázce dluhu. Jiné státy jsou na tom jinak, proto jsou ve fiskálním kompaktu kritéria dvě.

Pro nás je klíčový strukturální deficit. To je korektní nabídka opozičního klubu. A to je korektní nabídka klubu, kterému záleží na rozpočtové odpovědnosti. Když budete chtít doopravdy, nikoliv formálně, naplnit to, k čemu se hlásíte, můžete počítat s naší podporou. Když se k tomu budete chtít hlásit pouze formálně a doopravdy budete chtít dělat něco jiného, tak nejenom, že vám to nemůžeme podpořit, ale budeme dnes a denně upozorňovat na vaše pokrytectví.