Bude alimenty vyplácet stát? Ve Sněmovně zazněl další návrh

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Návrh obrysů zákona předložilo loni koncem roku ministerstvo práce. Jeho šéfka Michaela Marksová Tominová (ČSSD) normu prosazuje. Vládní hnutí ANO se zamýšlenou podobou normy nesouhlasilo. Poslankyně Radka Maxová (ANO) dnes řekla, že to nevnímá jako spor koaličních partnerů. Míní, že je nutná "systémová změna".

"Nechci, aby zálohové výživné bylo jen jednou z dalších dávek a stát řešil věci za nezodpovědné rodiče," řekla poslankyně. Podle ní by stát neměl za dlužníka poskytovat výživné dětem automaticky, ale měli by se předtím zapojit mediátoři. Dnes s nimi obvinění pracují dobrovolně.

Podle šéfky Asociace neúplných rodin Lucie Asenové by podle návrhu samoživitelka či samoživitel mohli podat na neplatícího rodiče trestní oznámení po čtyřech měsících a další měsíce by uplynuly, než by stát peníze poskytl. V této lhůtě by už mediátoři mohli ale s dlužníkem pracovat. "Každý bude raději, když se začne platit, než jít k soudu či exekutorům," uvedla Asenová.

Asociace už dřív uvedla, že navrhované doby do vyplacení náhradního výživného jsou příliš dlouhé. Samoživitelka či samoživitel by tak dostali pomoc třeba až po roce. Také Maxová si myslí, že by se mohly lhůty ještě zkrátit a trestní oznámení by mělo být možné podat už po dvou měsících.

Podle návrhu ministerstva práce by náhradní výživné od státu mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobkem životního minima. Alimenty by odpovídaly soudně stanovené částce, nejvýš by ale mohly činit 1,2násobek životního minima potomka - teď až 2940 korun měsíčně.

Podle podkladů pro vládu bylo v roce 2012 ze zanedbání povinné výživy obžalováno 12.037 lidí, odsouzeno bylo 9132 osob. V roce 2013 obžaloba mířila na 12.554 lidí, verdikt si vyslechlo 10.974 osob.