Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal několik nových zákonů. Týkají se ekonomiky, námořníků, lékového ústavu, měřících přístrojů a vzdělávání. Školskou novelu Hrad přijal navzdory výhradám k začleňování části handicapovaných žáků do standardních tříd se zdravými žáky.
Zeman se v lednu postavil proti tomu, aby děti s určitým handicapem byly zařazovány do tříd se zdravými školáky. Zdůvodnil to tím, že učitelé pak nemají dostatek času věnovat se talentovaným žákům a postižené děti mohou být snáze terčem šikany. Po kritice hlavně od rodičů postižených dětí a zástupců handicapovaných uvedl, že měl na mysli jen děti s mentálním postižením.
Předloha mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. Mezi tato opatření patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.
Školská novela vyvolala pozornost mimo jiné kvůli registru učitelů, který ovšem ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) do konečné podoby zákona neprosadil, a také zákazem prodeje nevhodných potravin ve školách. Podle kritiků tento zákaz nepovede ke zdravějšímu jídelníčku českých dětí, podle ministra má alespoň napomoci k jejich zdravému stravování. Novela má rovněž upravit postavení ředitelů škol tak, aby na školách mohli působit i po skončení šestiletého ředitelského funkčního období.
Mění se požadavky na měřící přístroje
Novela například stanoví pravidla pro přezkoušení měřidel při podezření, že tyto přístroje nefungují správně. Náklady na přezkoušení bude muset zaplatit žadatel v případě, že se jeho podezření nepotvrdí. V opačném případě bude výdaje muset zaplatit ten, kdo přístroj užíval.
Norma také umožní Českému metrologickému institutu prodlužování doby platnosti ověření některých měřidel, například vybraných plynoměrů, elektroměrů a vodoměrů. Dosavadní úprava komplikovala zjištění doby platnosti ověření měřidel, protože se na ně neumisťovala nová úřední značka.
1,7 miliard do státní kasy
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokryje část výpadku příjmů, které chybí ve zdravotnictví po zrušení třicetikorunových regulačních poplatků za návštěvu lékaře a za recept. Do státní pokladny letos převede nevyužitých 1,7 miliardy korun.
Ústav má na zvláštním účtu přes dvě miliardy korun. Rezervy měl na nové projekty, jako jsou zavádění systému elektronických receptů a rozhodování o cenách a úhradách zdravotnických prostředků. Z těchto projektů zatím sešlo.
Stát chce ve zdravotnictví mimo jiné finančně pomoci pražské Nemocnici Na Bulovce a brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do dvou nemocnic by mělo jít kvůli jejich špatné ekonomické situaci celkem 700 milionů korun. Bez finanční injekce by byl ohrožen výkon stanoveného rozsahu zdravotní péče, píše se v důvodové zprávě. Brněnská nemocnice by podle zprávy musela poskytování péče úplně přerušit.
Moře nemáme, zákon ale ano
Prezident také podepsal zákon, dle kterého v Česku budou moci v rámci investičních pobídek vznikat speciální ekonomické zóny, v nichž bude možná vyšší podpora na vytvořené pracovní místo. Zvýhodněné zóny bude vybírat ministerstvo průmyslu a obchodu zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by se zvýhodnění mělo předběžně týkat průmyslových zón v Ostravě - Mošnově, v Holešově na Kroměřížsku a v Mostě. V úvahách je vytvoření zvýhodněné zóny na Sokolovsku.
Zeman připojil svůj podpis i k novele zákona o námořní plavbě, která v reakci na mezinárodní úmluvy zpřesňuje podmínky pro zaměstnávání a práci námořníků. Námořníci například budou muset podstupovat zvláštní zdravotní prohlídky, na jejichž základě obdrží potřebné osvědčení, jehož platnost bude dva roky. Členem posádky budou smět být jen lidé starší 18 let. Pro práci na lodi bude vedle zdravotní způsobilosti podmínkou oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí a také oprávnění pro některé zvláštní činnosti. Jde například o výcvik v první pomoci nebo záchranných technikách.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , zákony , Školství
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
před 1 hodinou
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
před 2 hodinami
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
před 3 hodinami
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
před 4 hodinami
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
před 6 hodinami
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
před 7 hodinami
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
před 8 hodinami
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
před 9 hodinami
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
před 11 hodinami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.
Zdroj: Lucie Podzimková