Štětina (rozhovor): Gruzie musí být pro EU prioritou. Proč?

Red.: V Rusku jste žil a pracoval několik let, máte tedy k této zemi velmi blízký vztah. Je podle Vás současný prezident Dmitrij Medveděv pouhou loutkou premiéra Vladimira Putina, anebo suverénním lídrem?

J.Š.: Myslím si, že Medveděv je přímo podřízen Putinovi. Putin vyhraje znovu prezidentské volby a využije k tomu všechny způsoby.

Red.: Jaký má postoj Evropská unie k Rusku?

J.Š.: Bohužel stále existuje politika appeasementu. Rusku se totiž velice daří politika vrážení klínu. Odměňovat energeticky ty země, které jsou poslušné a trestat ty neposlušné. Pobaltské státy jsou například Ruskem neustále energeticky vydírány. Pro Českou republiku je v této věci výhodné přiklonění se k Německu. Rusko Německu kohoutky nepřivře, nám ano.

Red.: Před dvěma lety došlo k invazi Ruska do Gruzie, kterou český Senát označil přímo za agresi. Je Gruzie klíčová pro zachování stabilitu v regionu, potažmo celé Evropy?

J.Š.: Ovšem. Už jen proto, že přes Gruzii vedou tři potrubí, k jejichž kohoutkům nemá Kreml doposud přístup. Evropská unie by měla přijmout přístup Spojených států, které nekličkují. Pomoc Gruzii není jen otázkou morálky, ale i pragmatismu.

Red.: Měla by tedy být Gruzie prioritou pro zahraniční politiku Evropské unie?

J.Š.: Určitě. Musíme ji ochránit především teritoriálně. Když nepomůžeme Gruzii, bude prezident Michail Saakašvili svržen a ruská "bratrská pomoc" dosáhne toho, o co se už pokusila v roce 2008. Sám Saakašvili mi jasně řekl: "Jestli nás nepodržíte, můžete mít brzy ve svých obývacích o něco chladněji."

Red.: Rusko čekají v roce 2014 olympijské hry v Soči. Je dobře, že se olympiáda bude konat právě tam?

J.Š.: Bude to především velká Potěmkinova vesnice, která má přinést body současné administrativě v Kremlu. Olympiáda je jeden z největších lidských svátků, a proto si myslím, že by neměla být v oblasti, kde armáda jednoho státu, tedy Ruské federace, je schopna vyvraždit 100 tisíc vlastních obyvatel, jak se stalo v Čečensku. Nesmíme také zapomenout, že ruská imperiální armáda přepadá beztrestně suverénní státy, jako se tomu stalo právě v Gruzii.

Red.: Co podle Vás může olympiádu ohrozit?

J.Š.: Teroristický útok. Čečenský teror je faktem, ale faktem je také, že je reakcí na nesrovnatelně horší teror ruské armády. Jelikož násilí na Kavkaze ze strany Ruska nepovolilo, tak se bojím, že ty teroristické akty mohou skutečně olympiádu postihnout.

Red.: Mohlo by být pro Putina výhodné, kdyby k teroristickému útoku skutečně došlo?

J.Š.: Ano. Pro ruskou administrativu pana Putina a pana Medveděva to totiž bude další důvod utáhnout šrouby a upevnit autokracii v Rusku. To se tam totiž využívá velmi systematicky. Stačí si vzpomenout na teroristický akt v Beslanu před šesti lety, který zorganizoval vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev. Po této události přestali být gubernátoři v Rusku s poukazem na boj proti teroru voleni a začali být jmenováni přímo prezidentem. Dobrý teroristický akt se vždycky Moskvě hodí.