Krnáčová se nadále propadá, ukázal průzkum oblíbenosti

Oproti letošnímu únoru s i však Micha l Hašek pohoršil o osm desetin procentního bodu, což může souviset s problémy financování brněnské Grand Prix. Nicméně i přes tento pokles je Michal Hašek nadále suverénně v čele he jtmanského pelotonu.

Druhým nejlépe hodnoceným představitelem krajů rovněž dlouhodobě zůstává hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, a to s aktuálním ziskem 48,7% kladných hlasů. Ste jně jako Michal Hašek i Jiří Zimola oproti únorovým hodnotám zaznamenal pokles, a to o 1,2 procentního bodu, což však jeho druhé místo neohrozilo. 

Beze změn dlouhodobě zůstává i třetí pozice, na níž se od října drží jediný zástupce KSČM ve vedení krajů představitel Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který se aktuálně těší důvěře 46,8% obyvatel Ústeckého kraje. Oldřich Bubeníček oproti letošnímu únoru ztrácí osm desetin procentního bodu.

Oproti únorovému šetření společnosti SANEP s i polepšil z páté pozice na aktuální čtvrtou pozic i hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, který aktuálně získa l v souhrnu 37,9% kladných hlasů. Jiří Běhounek tak zaznamenal nárůst kladných hlasů, a to oproti letošnímu únoru o 1,4 procentního bodu.

Pátým nejlépe hodnoceným hejtmanem je pak představitel Olomouckého kraje Jiří Rozbořil, a to s aktuálním ziskem 37,6% kladných hlasů. Jiří Rozbořil si však oproti únoru pohoršil o jednu pozic i a ztrátu 2,5 procentního bodu, což je největší pokles důvěry ze všech hodnocených hejtmanů.

Další vzestup zaznamenal ze sedmé únorové pozice na aktuální šestou pozici s aktuálním ziskem 35,8% sociálnědemokratický hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta po předchozím poklesu přízně zaznamenává vzestup a z únorové osmé pozice se aktuálně posouvá s aktuálním ziskem 34,6% kladných hlasů na sedmé místo. Lze tak říci, že po poklesu důvěry způsobené korupční kauzou, obyvatelé Libereckého kraje alespoň prozatím, dávají svému hejtmanovi opět kladné hlasy.

Opětovný propad důvěry pak zaznamenal hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který se z šestého únorového místa propadl na aktuálně osmou pozici, a to se ziskem 34,2% hlasů a ztrátou 2 procentních bodů. Naopak výrazný vzestup zaznamena l posunem z únorového jedenáctého místa na aktuální 9 pozici se ziskem 30,4% kladných hlasů hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, který si tak polepšil o 3,3 procentního bodu, což je největší nárůst kladných hlasů ze všech hodnocených osobností.

Z únorového devátého místa se propadl na aktuální desátou pozici s aktuálním ziskem 30,1% kladných hlasů sociálnědemokratický hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ten si tak pohoršil o 1,3 procentního bodu.

Z desáté na jedenáctou příčku pomyslného žebříčku důvěryhodnosti hejtmanů se z únoru letošního roku propadl představitel Moravskos lezského kraje Miroslav Novák, který aktuálně získal 28,4% kladných hlasů.

Na dvanáctém místě zůstává stejně jako v únoru s aktuálním ziskem 23,8% kladných hlasů představitel Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Nově jmenovaný představitel Karlovarského kraje Martin Havel, který ve své funkci vystřídal bývalého hejtmana Josefa Novotného, začíná své působení v pozici hejtmana s aktuálním hodnotou 21,6% kladných hlasů.

Nejhůře hodnocenou zůstává stejně jako v únoru první žena v čele pražského magistrátu, pražská primátorka Adriana Krnáčová. Ta vystřídala na primátorském postu Tomáše Hudečka. I přesto, že hnutí ANO zvítězilo v loňských pražských komunálních volbách, Adriana Krnáčová, která stála v čele kandidátky tohoto hnutí, nadále u Pražanů důvěru ztrácí. Zatím co v únoru bylo s činností primátorky Adriany Krnáčové v souhrnu spokojeno 18,1% Pražanů, aktuálně svou spokojenost vyjádřilo v souhrnu již jen 17,8% dotázaných obyvatel hl. města Prahy.

Jak dále ukazuje exkluzivní šetření společnosti SANEP zaměřené na pravidelné monitorování oblíbenosti hejtmanů, v souhrnu 68,9% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro zavedení přímé volby hejtmanů. Toto zjištění nadále poukazuje na trvale vzrůstající většinovou poptávku veřejnosti po dalším posilování prvků přímé demokracie.