Kolaps justice v Česku? Ministerstvo situaci nezvládá, varují odborníci

Negativní hodnocení práce ministerstva dnes zaznělo na konferenci věnované úvahám o Nejvyšší radě soudnictví, jež by některé kompetence mohla převzít. Podle Pelikána ale neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo. Některé příklady ze zahraničí Pelikán označil za mimořádně varující. Definitivní názor si však prý zatím neudělal. "Debatu je třeba vrátit na začátek a znovu si položit otázku, k čemu potřebujeme soudcovskou samosprávu," uvedl Pelikán.

O zřízení Nejvyšší rady soudnictví se hovoří roky, zatím bez konkrétního výsledku. Předchozí ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) zavedení soudcovské samosprávy podporovala, po nástupu Pelikána mají někteří soudci obavu ze zastavení procesu. Jaro 2015 je podle hesla jeden krok vpřed, dva kroky vzad, uvedl Baxa. Podle Válkové měl Baxa vést komisi, jež připraví legislativní úpravu Nejvyšší rady soudnictví. Pelikán ale nedávno v dopisu adresovaném Baxovi označil dosavadní přípravné práce za jeho "soukromou iniciativu".

Válková na dnešní konferenci připomněla, že soudcovská samospráva je zakotvena v koaliční dohodě, programovém prohlášení vlády i volebním programu ANO. "S tím jsme kandidovali," zdůraznila. Pelikán tento závazek relativizoval. "(Koaliční smlouva) není dogma, které by nemohlo projít revizí, pokud zjistíme, že by to nebylo vhodné řešení," řekl novinářům. Rizika Nejvyšší rady soudnictví spatřuje v tom, že se může soudnictví uzavřít do sebe, případně se uchylovat k profesnímu populismu. V zahraničí prý rady někdy bývají neakceschopné.

Představitelé soudů trvají na tom, že současná správa justice, kdy většinu kompetencí drží ministerstvo, je neudržitelná. Na meze současného systému narážíme opakovaně, uvedla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle Baxy a předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala by Nejvyšší rada soudnictví mohla převzít například některé personální kompetence, naopak finanční záležitosti a například stavební investice by zůstaly pod kontrolou ministerstva.

Selhávání či nekoncepčnost ministerstva při správě justice dokládali soudci na řadě problémů. Podle Baxy má ministerstvo obrovské množství dat, se kterými ale neumí pracovat. Zmínil také nedotaženou elektronizaci justice a chybějící procesní předpisy k novým kodexům. Období nečinnosti ministerstva se podle něj střídají s etapami rychlých, až zbrklých změn. "Takto se s justicí dlouhodobě zacházet nedá," konstatoval Baxa. Ústavní soudce Tomáš Lichovník poukázal na neprůhledný kariérní postup soudců, naprosto nerovnoměrnou zátěž u jednotlivých soudů a nedostatek asistentů.

"Na mnoha soudech zůstávají soudci lepšími úředníky, spoustu věcí, které vůbec soudcům nenáleží, musejí dělat sami," uvedl Lichovník. Taktéž podle Zemanové jsou některé soudy přetížené, což ministerstvo zatím nedokázalo řešit. Zmínila také nedůsledný výběr soudních funkcionářů.

Právě existenci řady systémových problémů justice ale uvedl Pelikán jako jeden z argumentů, které zpochybňují smysluplnost dlouholetých diskuzí o zřízení Nejvyšší rady soudnictví. Nastolil otázku, zda by nebylo lepší řešit právě dlouhodobé problémy, místo debat o složení a pravomocích případné rady.