ROZHOVOR - Rozdělování uprchlíků do členských zemí Evropské unie na základě kvót Evropské komise s sebou přináší řadu rizik. Kromě možného ohrožení Schengenského prostoru se také spekuluje například o tom, že mezi uprchlíky mohou být teroristé nebo lidé napojení na radikální organizace. Výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský ve druhé části obsáhlého rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje, že toto téma sice představuje určité riziko, není ale třeba jej přeceňovat.
Musí Česko přijmout uprchlíky? Proč státy kvóty z dílny Evropské komise odmítají? Nakolik jsou vlastně kvóty závazné? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v první části rozhovoru ZDE.
Váš kolega z think-tanku Jakub Janda minulý týden v Událostech, komentářích podotkl, že přerozdělování uprchlíků může představovat pro Evropskou unii nebezpečí například formou ohrožení Schengenského prostoru. Můžete to trochu rozvést?
Jde o to, že se obáváme, že systém kvót tak jak je nyní nastaven nebude řešit azylovou imigrační krizi. Tedy pokud by se to teď přijalo, a za rok nebo dva se dělalo nějaké vyhodnocení, tak zjistíme, že se nesnížil počet lidí, kteří umírají na moři, naopak se zvýšil, protože těch lidí ve třetích zemích je ohromné množství. V sousedství Evropy je 25 miliónů uprchlíků, z nichž několik miliónů se do Evropy chce dostat. Jen v Libyi je milión lidí, kteří se připravují na cestu. A jejich počet bude stoupat, spolu s tím bude pravděpodobně stoupat i počet lidí, kteří touto cestou zahynou. Také se bude zvyšovat počet žadatelů o azyl a ty kvóty s tím nic neudělají. Jediné, co udělají, je, že se pokusí přesměrovat uprchlíky do dalších států, ale jak říkám, za ty zhruba dva roky zjistíme, že to vlastně nepomohlo, přestože to Evropská komise a státy, které s tím souhlasí, prezentovaly jako řešení problému. To je jeden aspekt.
Druhý je, že přestože se určí, kolik půjde do jakého státu azylantů, nemáme mechanismus, jak je donutit, aby v tom státu zůstali. Podle Evropské komise by měli být uprchlíci pět let v jednom členském státě, ale nikdo jim nezabrání v tom, aby azylové oprávnění zahodili a nevydali se do jiného členského státu a tam nepožádali o azyl. Nebo minimálně po uplynutí těch pěti let aby nešli do státu, kde je třeba lepší sociální systém, a odešli ze zemí jako Česká nebo Slovenská republika do zemí, kam primárně chtějí, nejen proto, že tam je lepší sociální systém a sociální zabezpečení, ale i kvůli tomu, že tam mají svoje komunity lidí, kteří pochází ze stejných zemí jako oni sami. Naše obava spočívá v tom, že se za několik let zjistí, že to nepomáhá, že lidé se stejně vrací do zemí, kterým jsme chtěli kvótami ulehčit, a to vyvolá diskuzi o tom, co s tím. Jednou z možností je například obnovit kontroly na hranicích, aby se ti lidé nemohli volně přesouvat.
Další aspekt, který ale není vázán na kvóty, je ten, že státy typu Itálie nechávají svou nedbalostí nebo tím, že nemají kapacity, proklouznout tisíce lidí, kteří nejsou zdokumentovaní, kteří nemají například uprchlický status, nebo kteří neprošli řízením o udělení azylu. Tito lidé prochází přes hranice, aniž by je někdo kontroloval, například do Bavorska a Rakouska. To opět tlačí na to, aby se to řešilo na úrovni obnovení kontrol na hranicích. Když si vezmeme Francii, kde se pravděpodobně o prezidentský úřad střetne Nikolas Sarkozy, který je konzervativní, a bude soutěžit s paní Le Penovou, která je v tomhle radikální, tak to bude soutěž o to, kdo Francouzům slíbí větší ochranu před imigrací. A jednou z nabídek může být opět zavedení kontrol na hranicích. Je to takový mix aspektů, proč by se zrušení Schengenu nebo jeho úprava mohla dostat rychle na stůl, a ty kvoty tím, že nebudou fungovat, tomu mohou pomoci.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nedávno uvedl, že „90 procent všech uprchlíků přijme desítka zemí a zbylých 18 nedělá vůbec nic". Jak to vidíte Vy?
To číslo, které uvádíte, vyplývá z loňského roku z údajů Eurostatu, který říká, že 90 procent uprchlíků přijalo devět členských států EU. Je fakt, že pouze menšina států je zatížena přílivem uprchlíků. Buď jsou na hranici jako Itálie a Řecko, nebo jsou ty státy natolik otevřené v azylové politice, jako Švédsko nebo Německo, a mají tam velké komunity, takže ti lidé tam chtějí, a proto jsou ty státy nejvíce zatíženy příchodem žadatelů. Je logické zamyslet se nad tím, jestli tento tlak a zatížení neudělat spravedlivější, aby se na tom podílely ostatní členské státy. Problém je v tom přinucení. Pokud do toho budeme státy nutit, tak to nemůže fungovat. Veřejnost se proti tomu bude ostře stavět.
Objevují se hlasy, které upozorňují na to, že mezi uprchlíky mohou být například teroristé nebo lidé napojení na radikální organizace. Jsou obavy na místě?
Tohoto rizika jsou si všichni vědomi. Například evropský koordinátor boje proti terorismu Gilese de Kerchove nedávno uvedl, že při tomto proudu uprchlíků a žadatelů o azyl je téměř nemožné mezi nimi zcela eliminovat bezpečnostní riziko. To riziko tam je, ale nepřeceňoval bych ho. Netvrdil bych, že mezi uprchlíky je nějaký nadstandardní poměr teroristů. Faktem je, že přichází ze zemí, kde ta rizika terorismu a radikálních organizací jsou a ten potenciál tam je. Tady ale nastává problém, protože jsou to členské státy, které jsou zodpovědné za svoji bezpečnost. To znamená, že bude zvýšená zátěž na bezpečnostní složky států, do kterých by byli uprchlíci nově umisťováni, neboť na to ty státy nejsou zvyklé. Nikdo nemá spočítáno, kolik by to stálo, jestli jsou na to ty složky připraveny a podobně. A to mluvíme jen o následujícím roce nebo dvou. Nepromyšlenost systému kvót ale také spočívá v tom, že nevíme, jak to bude fungovat například za deset let. Komise může říci, že teď rozdělí dvacet tisíc osob, za rok víc, za tři roky zjistí, že to nefunguje, budeme rozdělovat ještě větší počet a bude se využívat ten precedent, že už je máme a budeme jen zvyšovat počet. Pro členské státy, které s tím nemají zkušenosti, je to ale velká neznámá.
Když hovoříte o nepromyšlenosti, nemůže spočívat v určité snaze o nalezení rychlého řešení? Itálie už nějakou dobu volá po tom, aby se problematikou uprchlíků začla zabývat Evropská unie. Ta se v tom sice začala angažovat, ale z našeho rozhovoru mám pocit, že jsou kvóty šité horkou jehlou, že nejsou domyšlené.
Nejsou dost promyšlené. Nemáme kompletní řešení, které by počítalo se všemi aspekty a důsledky. Nemáme odpovědi na základní otázky, jako například kolik těch lidí bude a kdo je bude vybírat. To zatím nevíme.
Dá se tedy předpokládat, že debata o kvotách není konečnou debatou, co se řešení problematiky uprchlíků týče?
Ano. V tuhle chvíli (rozhovor se uskutečnil v pátek, pozn. red.) to vypadá, že hodně států kvóty podporuje. Komise chce předložit první urgentní plán na přemístění první skupiny uprchlíků, tak uvidíme, jak to bude nastaveno. Myslím si, že je teoretická možnost, že to bude schváleno, protože většina členských států se k tomu zatím kloní pozitivně. Tím to ale nekončí, ty debaty budou probíhat a to nastavení se bude pravděpodobně měnit. Je možné, že v té odborné debatě převáží kritické hlasy, na které komise nebude schopna dostatečně odpovědět. Co se týče azylové krize, je také další řada řešení, které se nyní připravují.
Řeší se například, jak zabránit samotnému dovozu uprchlíků? Nedávno se mluvilo o potápění lodí...
To je dlouhodobější aspekt, o kterém se diskutuje. Je součástí desetibodového plánu, který byl předložen komisí na krizovém zasedání Rady ministrů. I mimořádný summit Evropské unie se tím zabýval. Jeden z návrhů je cílený a systematický boj proti pašerákům. Za 90 procenty lidí, kteří k nám přes Středomoří přichází, stojí gangy mafiánů. Jedním z nástrojů, jak to zastavit, je znemožnit jim, aby měli k dispozici lodě. Pak také diplomatickou cestou donutit ke spoluráci třetí země, aby s Evropskou unií více spolupracovali při prevenci a lepším řízení migračních toků.
Také je potřeba navracet uprchlíky, kteří nemají oprávnění Více než polovina lidí, kteří sem přichází a žádají o azyl, jej nedostane, protože jsou to ekonomičtí imigranti. Těch, kteří loni dostali azyl, bylo jen 25 procent z těch, kteří přišli o azyl požádat. Celkově to bylo zhruba 45 procent lidí, kteří dostali nějakou formu povolení k pobytu. Ale více než polovina z nich nejsou podle mezinárodního práva uprchlíci. Čili důsledně je navracet a tímhle způsobem i vyslat signál do zemí severní Afriky, kde operují gangy a kde si lidé často vytváří plané naděje, že se dostanou za lepším životem. Ukazovat jim, že to není cesta pro kohokoliv, kdo chce žít v Evropě, že to je pouze pro někoho, kdo potřebuje mezinárodněprávní ochranu. Pak se musí otevřít debata, jak ta azylová řízení optimalizovat. Tedy jak umožnit, aby lidé mohli o azyl žádat přímo v těch třetích zemích. Už třeba v Alžírsku nebo v Egyptě by mohly být azylové úřady a lidé by žádali tam. Ulehčilo by se tomu nejviditelnějšímu problému na moři.
V jak velkém měřítku dochází nyní k navracení nelegálních uprchlíků?
To je bohužel velmi špatně zmapované. Souvisí to s tím, že ve státech jako je Itálie to administrativně nezvládají. Je v tom zmatek a je potřeba zajistit důsledné navracení těch, kteří nemají na azyl či jinou formu ochrany nárok.
Aktualizováno 26. dubna 2024 20:38
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Související
Šílený útok potvrdil hrůznou věc, varuje analytik. Kam spěje Evropa?
K čemu je nám EU? Expert odpovídá na palčivou otázku
Radko Hokovský , Evropské hodnoty , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 54 minutami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 1 hodinou
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 2 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.
Zdroj: Libor Novák