Praha – Pokud se naplní černé předpovědi a opravdu dojde ke grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, česká ekonomice nehrozí velké ohrožení. Investoři a vývozci by podle materiálu, který dnes projednávala vláda, neměli pocítit žádné větší problémy.
Bankrot Řecka a jeho přechod na jinou měnu zpráva považuje za nejhorší z možných scénářů. Materiál zmiňuje české investice a obchodní výměnu, která by mohla klesat po dobu dvou až tří let o 20 až 30 procent "s pozdějším návratem k zavedeným obchodním spojením".
Česká republika podle Lubomíra Zaoráleka (ČSSD) nepatří k zemím, které by v případě grexitu čekaly výraznější problémy. Potíže Řecka se podle něj mohou spíše projevit na celkovém výkonu evropské ekonomiky, na níž je Česko z velké míry závislé.
Podle zprávy nelze vyloučit problémy konkrétních vývozců či dovozců v případě přijetí nové měny. "Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně neočekává zásadní bezprostřední dopad řeckého bankrotu na hospodaření českých firem, které investují a exportují do Řecka (přímo či skrze subdodávky zejména německým dodavatelům), neboť tyto firmy byly dlouhodobě na rizika vývoje v Řecku upozorňovány i ze strany MPO a v naprosté většině tomuto stavu přizpůsobily své platební a dodací podmínky," píše se mimo jiné ve zprávě.
"Naše firmy a občané se nemají čeho obávat," řekl novinářům po projednání zprávy ministr financí Andrej Babiš. "V Řecku nemáme téměř žádné investice, angažovanost EGAP je minimální suma asi 100.000 eur," poznamenal. Eurozóna měla podle něho řeckou krizi řešit již v roce 2010, kdy byl dluh pouze přesunut na daňové poplatníky členských států EU.
Zanedbatelná je podle materiálu zapojení českého finančního sektoru do řecké ekonomiky. Výrazné dopady se neočekávají ani v turistickém ruchu, konkrétně v takzvané příjezdové turistice, i když zpráva přiznává, že z dlouhodobého pohledu veškeré události jako řecký krach, atentáty v Tunisku nebo ukrajinská krize cestovní průmysl destabilizují. "Strach a nejistota se projevují ve snížené ochotě lidí cestovat a utrácet peníze," uvádí materiál.
Zaorálek má větší obavy z geopolitických dopadů odchodu Řecka z eurozóny, které by mohly zhoršit migrační krizi v EU. "Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky," uvedl ministr zahraničí, podle něhož už dnes Řekové příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům. "Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila," soudí šéf diplomacie.
S tím souhlasí i opoziční politici. "Může to však mít (grexit) negativní dopad na země Eurozóny a tím i na nás. Navíc případný chaos v Řecku je nebezpečný i proto, že je členem EU i NATO," uvedla již dříve pro server EuroZprávy.cz poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Naopak podle prezidenta se už někteří na takový konec připravují. „Viděl jsem graf, podle kterého všechny západní banky už stáhly své prostředky a aktiva z řeckých bank, to znamená, už se na toto vystoupení připravili, což při první řecké krizi nebylo. Považuji to ta žádoucí i proto, že by to byl dobrý odstrašující příklad pro ostatní země eurozóny, aby nehospodařily nad poměry tak, jako hospodařilo Řecko," uvedl ve svém projevu při návštěvě Vysočiny Miloš Zeman.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v noci na dnešek konstatoval, že Řecko neuhradilo splatnou dlužnou částku 1,2 miliardy SDR (měnová a účetní jednotka MMF zvaná zvláštní práva čerpání), což podle aktuálního kurzu odpovídalo částce 1,51 miliardy eur (asi 41 miliard Kč). O půlnoci vypršel i prodloužený mezinárodní záchranný program pro zadlužené Řecko.
Nesplacení dluhu může mít pro zemi vážné dopady. Řecko je nyní odstřiženo od dalších financí od MMF a pokud nebude problém rychle vyřešen, může země přijít o hlasovací práva v MMF a v krajním případě být z organizace vyloučena. To se v sedmdesátileté historii měnového fondu "podařilo" dosud pouze jediné zemi, a tou bylo v polovině 50. let tehdejší komunistické Československo.
Související
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák