Husův odkaz je stále živý. Rektor UK upozornil na problémy dneška

Pro Tomáše Garrigua Masaryka a pro první republiku se stal Jan Hus postavou, která symbolizovala mravní autonomii jako náš národní program, uvedl předseda vlády. Doplnil, že na Husův život v pravdě navazoval český odboj za druhé světové války, oběti Jana Palacha a Jana Zajíce i přelomové události roku 1989.

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima připomněl, že Jan Hus na pražské univerzitě vyrostl. "Kromě Betlémské kaple to bylo místo, odkud vyzýval nejen ke změně církve, ale ke změně myšlení jednoho každého člověka," uvedl. K úvahám, zda je Husův odkaz živý i dnes, uvedl, že odkaz žití v pravdě byl aktuální vždy po celých šest staletí. "Možná dnes je aktuálnější než v posledních letech. Demokracie je křehčí, než jsme si po pádu komunismu představovali," uvedl rektor.

O to významnější je podle něj role svobodných univerzit, které by měly být místem, odkud zaznívají zřetelná stanoviska k těžkostem dnešní doby. Nesmíme se bát nejen na akademické půdě pojmenovávat věci pravými jmény, až už jde o Islámský stát nebo snahu Severní Koreje o atomovou zbraň či aktivity Ruska, jež nedávno rozpoutalo poblíž našich hranic ozbrojený konflikt, uvedl s tím, že táž odvaha platí pro poukazování na věci uvnitř státu či obce. "I když jde o rizika plynoucí z jednání hlavy státu týkajícího se nejmenování tří našich kolegů profesory," doplnil.

Paralely v Husově jednání a jeho době s dnešní dobou vidí i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). V Husových vystoupeních spatřuje i politické jednání, upozornil na jeho schopnost vést velké skupiny lidí a na jeho konflikt s oficiální mocí, tedy s Římem. Husova smrt byla podle Zaorálka popudem ke vzniku protopolitického hnutí.