Lidi vedla k volbám nespokojenost s politiky

Voličům z květnových parlamentních voleb nabídl STEM sedm důvodů, z nichž mohli vybrat jen jeden hlavní. Nejvíce (29 procent) lidí uvedlo, že šli k volbám, protože nebyli spokojeni s politickou situací nebo konkrétními politiky posledních let. Druhá nejpočetnější skupina odpověděla, že chtěla podpořit program dané politické strany. Pětina voličů (21 procent) uvedla, že je pro ně účast ve volbách samozřejmostí. Problém zadlužování zmínilo sedm procent voličů.

Voliče Věcí veřejných (VV) a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové tváře. Voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmínili i obavu z rostoucího zadlužování země. Naopak se snahou podpořit program své strany zavítali k volbám příznivci ČSSD. Za samozřejmost považovali účast ve volbách příznivci KSČM.

Motivace k účasti ve volbách se lišila podle toho, kdy se lidé definitivně rozhodli, že volit půjdou. "Čím později se lidé o své účasti rozhodovali, tím silněji byla jejich důvodem nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky posledních let. I to ilustruje, proč v konci volební kampaně posilovaly nové strany," napsal ve svém průzkumu STEM.

Z odpovědí respondentů vyplývá, že voliči, kteří byli od začátku rozhodnuti k volebním urnám přijít, se pravidelně zapojují do všech volebních klání. Naopak u těch, kteří si svou účast do poslední chvíle rozmýšleli, rozhodovala především nespokojenost s politickou situací a konkrétními politiky.