Minimální mzda: Je tady ožehavá otázka, čtěte odpověď

Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se chystá navrhnout vládě další zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Na rozdíl od minulého navýšení, ke kterému došlo na počátku roku, by se tato změna měla dotknout i osob zdravotně postižených (OZP). Server EuroZprávy.cz Marksová upozornila, že o velikosti této částky zatím není rozhodnuto.

Tripartita o vyšší minimální mzdě jednala už v květnu, na výsledné částce se ale nedohodla. Ze zápisu jednání nicméně vyplývá, že by Marksová mohla vládě předložit návrh na další zvýšení, opět o 700 korun. Tím by se minimální mzda navýšila ze současných 9200 korun na 9900 korun.

Proti vysokému navýšení vystoupili například zástupci zaměstnavatelů, kteří už dříve označili požadavek odborů na růst o tisíc korun za přemrštěný. Tvrdí, že se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak na růst ostatních výdělků. Kriticky se proti návrhu staví také expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová, která v úterý upozornila, že navýšení minimální mzdy se paradoxně netýká osob se zdravotním postižením. Poslední dorovnání minimální mzdy pro OZP proběhlo ještě za vlády ODS.

"S minimální mzdou mám obecně problém, protože znesnadňuje uplatnění na trhu práce lidem s nízkou kvalifikací. Ale pokud vláda rozhodne o jejím navýšení, neměla by z něho vynechat postižené, kteří přes svůj handicap pracují a vedou aktivní život. Proto krok sociálních demokratů, kteří opakovaně zvyšují minimální mzdu u běžných zaměstnanců a na postižené zaměstnance nemyslí, považuji za nekompetentní a vůči postiženým za diskriminační," podotkla Kohoutová.

Zdravotně postižení se zřejmě také dočkají

Server EuroZprávy.cz se proto obrátil na ministerstvo práce a sociálních věcí s dotazem, jestli se chystané navýšení minimální mzdy dotkne i osob zdravotně postižených. Z odpovědi, kterou redakce obdržela, vyplývá, že možnost zvýšení pro OZP je předmětem jednání. 

Podle vedoucího tiskového oddělení MPSV Petra Sulka by za vykonanou práci měl mít každý důstojnou odměnu. Proto se sociálně demokratická vláda po několika letech tzv. „zmražení" rozhodla opět systematicky navyšovat minimální mzdu.

"V současné době je na MPSV pro jednání vlády připraven materiál o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2016, který obsahuje i návrh na úpravu sazby minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem," řekl serveru EuroZprávy.cz s tím, že ministryně konečné znění návrhu zatím neodsouhlasila.

Podotkl také, že vláda na svém jednání dne 25. května 2015 schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 - 2020. Tento materiál obsahuje opatření 'Odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou.'

"Při projednávání materiálu a vypořádání připomínek k němu na zasedání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany dne 24. dubna 2015 došlo mezi zájmovými skupinami k dohodě, že ke splnění tohoto opatření dojde k 1. 1. 2017.," dodal pro EuroZprávy.cz Sulek. 

Od začátku roku 2017 by tedy měla existovat pouze jedna sazba minimální mzdy. Aby nedošlo k jednorázovému skokovému zvýšení nižší sazby minimální mzdy, bude podle vedoucího tiskového oddělení tento nárůst pravděpodobně rozložen do dvou let a k dílčí úpravě této nižší sazby minimální mzdy by mělo dojít již od 1. ledna 2016.

O jakých částkách je řeč ale zatím není jasné. "O velikosti částky ještě diskutujeme zejména kvůli zvýšeným nákladům pro zaměstnavatele, kteří by požadovali navýšení dávek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, což znamená navýšení státního rozpočtu", uvedla pro EuroZprávy.cz ministryně práce Michaela Marksová.

Marksová zatěžuje zaměstnavatele, varuje opozice

Podle Lenky Kohoutové je vyjádření resortu práce a sociálních věcí v rozporu s tím, co udělala Nečasova vláda, která „narovnala" výši minimální mzdy u lidí se zdravotním postižením, kteří pracují, a zdravými zaměstnanci. Levicová vláda to podle ní pouze odkládá.

"Není žádný důvod k nezvýšení minimálních mezd v jednotné sazbě pro všechny. To, co je popsáno ve vyjádření MPSV beru jako oddálení problému, a to z důvodů, že podle zákona o zaměstnanosti ( §78 ) MPSV přispívá na zaměstnávání osob se zdravotním postižením u chráněných pracovních míst ( zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 50% OZP ) příspěvek rovný 8.000 Kč, kdyby byla minimální mzda zvýšena, zvýšil by se logicky tlak na zvýšení této částky," řekla Kohoutová serveru EuroZprávy.cz.

Dodala, že ministryně Marksová zvyšuje minimální mzdy, čímž podle ní zatěžuje zaměstnavatele. "Pokud se týká lidí se zdravotním postižením, musela by sáhnout do rozpočtové kapsy, a to se jí moc nechce," podotkla Kohoutová.

Expertka na sociální oblast se také domnívá, že v současnosti neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod, proč se nezvyšuje minimální mzda u všech zaměstnanců stejně. "Divím se, že dochází k dohodě se zástupci lidí se zdravotním postižením. Právě tito zástupci by měli trvat na sjednocení, a to okamžitě. Dohodu ministerstva a zástupců lidí se zdravotním postižením nedokážu vůbec pochopit. Stejně jako ospravedlňování, že minimální mzda bude u OZP narůstat postupně. Narůstat s minimální mzdou už dávno měla," uvedla.

"Pokud jsou zaměstnanci, kteří pracují například se zdravotní překážkou, pak určitý pracovní handicap dorovnává právě stát. Nyní je vidět, že se paní ministryni nechce. Je báječné vidět, že mít plná ústa spravedlnosti, rovných práv apod. paní ministryni jde, ale opravdu konat, to už dost vázne. Umí práskat bičem pouze nad zaměstnavateli a ty zatěžovat, ale jak se to týká jejího ministerstva a jejího rozpočtu, to umí pouze nechat narůst počet svých náměstků," dodala pro EuroZprávy.cz Kohoutová.

Rada OZP navýšení vítá

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR vyšší minimální mzdu pro OZP vítá. "Vláda Petra Nečase postavila na stejnou úroveň minimální mzdu jak normálních pracovníků, tak pracovníků pobírající invalidní důchod. Vláda Jiřího Rusnoka chtěla zvýšit minimální mzdu, ale nezvýšila ji u příjemců invalidních důchodů. NRZP ČR proti tomu protestovala," řekl serveru EuroZprávy.cz předseda Václav Krása.

Rada nakonec, po ujištění, že se jedná o přechodné opatření, souhlasila s tím, že rozdílná minimální mzda bude opět jednotná od 1. 7. 2015. "Jak vidíte, tak se tomu samozřejmě nestalo, naopak, vláda premiéra Bohuslava Sobotky navýšila obecnou minimální mzdu, ale nenavýšila minimální mzdu u příjemců invalidních důchodů. Samozřejmě, že jsme proti tomu protestovali, ale změna se udála poměrně rychle a nestačili jsme zorganizovat žádný relevantní protest," dodal Krása.

Vláda má nyní zájem zvyšovat minimální mzdu a podle předsedy NRZP ČR po jednáních a protestech přistoupila na dohodu, že do konce roku 2016 dojde k sjednocení minimální mzdy obecné a u osob pobírajících invalidní důchod.

"V současné době je rozdíl 1200,- korun. Od 1. 1. 2016 by měl být nižší rozdíl mezi oběma minimálními mzdami a od 1. 1. 2017 by již tento rozdíl neměl existovat. Samozřejmě, že pořád dochází k různým lobbistickým tlakům. Zaměstnavatelé nemají zájem na zvyšování minimální mzdy obecně a tím méně zvyšování minimální mzdy u lidí pobírající invalidní důchody," dodal pro EuroZprávy.cz Krása.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová Minimální mzda Václav Krása

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy