Minimální mzda: Je tady ožehavá otázka, čtěte odpověď

Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se chystá navrhnout vládě další zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Na rozdíl od minulého navýšení, ke kterému došlo na počátku roku, by se tato změna měla dotknout i osob zdravotně postižených (OZP). Server EuroZprávy.cz Marksová upozornila, že o velikosti této částky zatím není rozhodnuto.

Tripartita o vyšší minimální mzdě jednala už v květnu, na výsledné částce se ale nedohodla. Ze zápisu jednání nicméně vyplývá, že by Marksová mohla vládě předložit návrh na další zvýšení, opět o 700 korun. Tím by se minimální mzda navýšila ze současných 9200 korun na 9900 korun.

Proti vysokému navýšení vystoupili například zástupci zaměstnavatelů, kteří už dříve označili požadavek odborů na růst o tisíc korun za přemrštěný. Tvrdí, že se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak na růst ostatních výdělků. Kriticky se proti návrhu staví také expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová, která v úterý upozornila, že navýšení minimální mzdy se paradoxně netýká osob se zdravotním postižením. Poslední dorovnání minimální mzdy pro OZP proběhlo ještě za vlády ODS.

"S minimální mzdou mám obecně problém, protože znesnadňuje uplatnění na trhu práce lidem s nízkou kvalifikací. Ale pokud vláda rozhodne o jejím navýšení, neměla by z něho vynechat postižené, kteří přes svůj handicap pracují a vedou aktivní život. Proto krok sociálních demokratů, kteří opakovaně zvyšují minimální mzdu u běžných zaměstnanců a na postižené zaměstnance nemyslí, považuji za nekompetentní a vůči postiženým za diskriminační," podotkla Kohoutová.

Zdravotně postižení se zřejmě také dočkají

Server EuroZprávy.cz se proto obrátil na ministerstvo práce a sociálních věcí s dotazem, jestli se chystané navýšení minimální mzdy dotkne i osob zdravotně postižených. Z odpovědi, kterou redakce obdržela, vyplývá, že možnost zvýšení pro OZP je předmětem jednání. 

Podle vedoucího tiskového oddělení MPSV Petra Sulka by za vykonanou práci měl mít každý důstojnou odměnu. Proto se sociálně demokratická vláda po několika letech tzv. „zmražení" rozhodla opět systematicky navyšovat minimální mzdu.

"V současné době je na MPSV pro jednání vlády připraven materiál o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2016, který obsahuje i návrh na úpravu sazby minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem," řekl serveru EuroZprávy.cz s tím, že ministryně konečné znění návrhu zatím neodsouhlasila.

Podotkl také, že vláda na svém jednání dne 25. května 2015 schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 - 2020. Tento materiál obsahuje opatření 'Odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou.'

"Při projednávání materiálu a vypořádání připomínek k němu na zasedání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany dne 24. dubna 2015 došlo mezi zájmovými skupinami k dohodě, že ke splnění tohoto opatření dojde k 1. 1. 2017.," dodal pro EuroZprávy.cz Sulek. 

Od začátku roku 2017 by tedy měla existovat pouze jedna sazba minimální mzdy. Aby nedošlo k jednorázovému skokovému zvýšení nižší sazby minimální mzdy, bude podle vedoucího tiskového oddělení tento nárůst pravděpodobně rozložen do dvou let a k dílčí úpravě této nižší sazby minimální mzdy by mělo dojít již od 1. ledna 2016.

O jakých částkách je řeč ale zatím není jasné. "O velikosti částky ještě diskutujeme zejména kvůli zvýšeným nákladům pro zaměstnavatele, kteří by požadovali navýšení dávek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, což znamená navýšení státního rozpočtu", uvedla pro EuroZprávy.cz ministryně práce Michaela Marksová.

Marksová zatěžuje zaměstnavatele, varuje opozice

Podle Lenky Kohoutové je vyjádření resortu práce a sociálních věcí v rozporu s tím, co udělala Nečasova vláda, která „narovnala" výši minimální mzdy u lidí se zdravotním postižením, kteří pracují, a zdravými zaměstnanci. Levicová vláda to podle ní pouze odkládá.

"Není žádný důvod k nezvýšení minimálních mezd v jednotné sazbě pro všechny. To, co je popsáno ve vyjádření MPSV beru jako oddálení problému, a to z důvodů, že podle zákona o zaměstnanosti ( §78 ) MPSV přispívá na zaměstnávání osob se zdravotním postižením u chráněných pracovních míst ( zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 50% OZP ) příspěvek rovný 8.000 Kč, kdyby byla minimální mzda zvýšena, zvýšil by se logicky tlak na zvýšení této částky," řekla Kohoutová serveru EuroZprávy.cz.

Dodala, že ministryně Marksová zvyšuje minimální mzdy, čímž podle ní zatěžuje zaměstnavatele. "Pokud se týká lidí se zdravotním postižením, musela by sáhnout do rozpočtové kapsy, a to se jí moc nechce," podotkla Kohoutová.

Expertka na sociální oblast se také domnívá, že v současnosti neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod, proč se nezvyšuje minimální mzda u všech zaměstnanců stejně. "Divím se, že dochází k dohodě se zástupci lidí se zdravotním postižením. Právě tito zástupci by měli trvat na sjednocení, a to okamžitě. Dohodu ministerstva a zástupců lidí se zdravotním postižením nedokážu vůbec pochopit. Stejně jako ospravedlňování, že minimální mzda bude u OZP narůstat postupně. Narůstat s minimální mzdou už dávno měla," uvedla.

"Pokud jsou zaměstnanci, kteří pracují například se zdravotní překážkou, pak určitý pracovní handicap dorovnává právě stát. Nyní je vidět, že se paní ministryni nechce. Je báječné vidět, že mít plná ústa spravedlnosti, rovných práv apod. paní ministryni jde, ale opravdu konat, to už dost vázne. Umí práskat bičem pouze nad zaměstnavateli a ty zatěžovat, ale jak se to týká jejího ministerstva a jejího rozpočtu, to umí pouze nechat narůst počet svých náměstků," dodala pro EuroZprávy.cz Kohoutová.

Rada OZP navýšení vítá

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR vyšší minimální mzdu pro OZP vítá. "Vláda Petra Nečase postavila na stejnou úroveň minimální mzdu jak normálních pracovníků, tak pracovníků pobírající invalidní důchod. Vláda Jiřího Rusnoka chtěla zvýšit minimální mzdu, ale nezvýšila ji u příjemců invalidních důchodů. NRZP ČR proti tomu protestovala," řekl serveru EuroZprávy.cz předseda Václav Krása.

Rada nakonec, po ujištění, že se jedná o přechodné opatření, souhlasila s tím, že rozdílná minimální mzda bude opět jednotná od 1. 7. 2015. "Jak vidíte, tak se tomu samozřejmě nestalo, naopak, vláda premiéra Bohuslava Sobotky navýšila obecnou minimální mzdu, ale nenavýšila minimální mzdu u příjemců invalidních důchodů. Samozřejmě, že jsme proti tomu protestovali, ale změna se udála poměrně rychle a nestačili jsme zorganizovat žádný relevantní protest," dodal Krása.

Vláda má nyní zájem zvyšovat minimální mzdu a podle předsedy NRZP ČR po jednáních a protestech přistoupila na dohodu, že do konce roku 2016 dojde k sjednocení minimální mzdy obecné a u osob pobírajících invalidní důchod.

"V současné době je rozdíl 1200,- korun. Od 1. 1. 2016 by měl být nižší rozdíl mezi oběma minimálními mzdami a od 1. 1. 2017 by již tento rozdíl neměl existovat. Samozřejmě, že pořád dochází k různým lobbistickým tlakům. Zaměstnavatelé nemají zájem na zvyšování minimální mzdy obecně a tím méně zvyšování minimální mzdy u lidí pobírající invalidní důchody," dodal pro EuroZprávy.cz Krása.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová Minimální mzda Václav Krása

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy