Zeman v poločase: Umí najít problémy, zemi ale nereprezentuje, hodnotí Češi

Z analýzy výsledků vyplývá, že většina občanů pozitivně vnímá snahu prezidenta Zemana jasně a bez zbytečné politické korektnosti pojmenovávat palčivé problémy v ČR (tento názor sdílí 62 % lidí), zajímat se o problematiku krajů a obcí a řešit problémy obyčejných lidí (61 %) a také zavést debatu o zásadních problémech domácí ekonomiky (54 %).

Téměř polovina (47 %) si myslí, že se mu daří prosazovat správné zákony a blokovat problematické, podobný podíl (45 %) tento názor nesdílí. Jen asi třetina (35 %) populace se domnívá, že se mu daří vhodně reprezentovat ČR na zahraničních cestách, ještě menší část si myslí, že sjednocuje společnost (29 %, 66 % zastává opačný názor) a že se mu povedlo zlepšit politickou kulturu v zemi (28 % : 67 %).

Častěji prezidenta oceňují zejména starší občané ve věku od 60 let a také lidé s nižším celkovým hrubým příjmem domácnosti. Stupeň nejvyššího dokončeného vzdělání tak velkou roli nehraje. Z hlediska volebních preferencí se ukazuje obecně častější pozitivní hodnocení od příznivců ČSSD a zejména KSČM.

Další blok otázek se týkal Zemanova působení na domácí politické scéně a jeho zasahování do veřejného diskursu v zemi. Výsledky svědčí o tom, že veřejnost rezonuje zejména s jeho názory na imigraci a uprchlíky – 71 % s nimi souhlasí. Jen mírně souhlas s prezidentovými názory převažuje u problematiky inkluzivního vzdělávání dětí – souhlasí 43 %, nesouhlasí 36 %. Naprosto vyrovnaný je souhlas a nesouhlas, pokud jde o jeho postoje k odpůrcům, které označuje za „pražskou kavárnu" (40 % : 40 %). V případě postoje ke jmenování vysokoškolských profesorů si prezident získal přízeň 38 % občanů, více je však těch, kteří s ním v této otázce nesouhlasí (46 %).

S prezidentovými názory na imigraci souhlasí většina ve všech sociodemografických skupinách a kromě toho nejen příznivci ČSSD (82 % souhlasu) a KSČM (85 %), ale také stoupenci ODS (77 %), ANO (68 %) i TOP 09/STAN (56 %). Poměrně univerzálně je sdílen i souhlas či nesouhlas s jeho názory na problematiku inkluzivního vzdělávání. V případě jmenování vysokoškolských profesorů a postojů k „pražské kavárně" s prezidentem souznějí častěji lidé ve věku od 60 let výše a s nižším příjmem domácnosti.

Do názorů na to, jak se prezident Zeman staví k imigrantům a k inkluzivnímu vzdělávání, jak řeší otázku jmenování vysokoškolských profesorů nebo jaké vyjadřuje postoje ke svým odpůrcům, se promítá vzdělání. Se zvyšujícím se stupněm vzdělání respondenta výrazně klesá podíl odpovědí „nevím" a roste procento nesouhlasu.

Pokud jde o zahraniční politiku, většina veřejnosti souhlasí zejména s působením Miloše Zemana při tvorbě zahraniční politiky směrem k tzv. Islámskému státu – výzkum naměřil 62 %. Převažuje i kladný postoj k jeho politice vůči Evropské unii (55 % souhlasu, 33 % nesouhlasu), USA (48 % : 33 %) a Izraeli (42 % : 32 %, přičemž 26 % neví). Za kontroverzní z hlediska veřejného mínění lze označit působení Miloše Zemana na tvorbu zahraniční politiky k Rusku (43 % : 47 %) a k Číně(39 % : 43 %).

"Pokud mají občané celkově zhodnotit veřejné vystupování prezidenta Zemana, sice mírně převažují kritická stanoviska, celkově je však hodnocení diferencované. Podle necelé poloviny (45 %) je v pořádku, i když často s mírnými výhradami, 37 % ho považuje za spíše nevhodné, hlavně s poukazem na „kulturnost" vyjadřování, a podle 18 % je zcela nevhodné," uzavřelo factum.cz.