Česko si koleduje o žalobu, varuje Wagnerová. K uprchlíkům se stát chová krutě

Bývalá ústavní soudkyně Wagnerová uvedla, že ji zděsily podmínky, v jakých v Česku ve státních zařízeních přebývají uprchlíci. "Myslím, že si tady Česká republika koleduje o žalobu...na takzvané kruté, nelidské zacházení, které je spatřováno mimo jiné v tom, zejména ve vztahu k dětem, které vůbec v té detenci nemají být," nechala se slyšet.

"Pro nás je daleko horší oddělovat případně matku od dítěte, byť by to bylo dítě odrostlé. Je lépe, aby byly spolu v detenci," konstatoval naopak Chovanec. Odmítl také slova Wagnerové o tom, že by stát neměl od uprchlíků v detenci, kteří si to mohou dovolit, chtít finanční příspěvek. Podle ministra je legitimní ho vyžadovat, když porušili české zákony.

Šéf vnitra také uvedl, že od zpřísnění bezpečnostních opatření v červnu Česko z asi 3000 zachycených uprchlíků více než polovinu vrátilo do Rakouska, menší část pak na Slovensko. Pokud bude pokračovat současný klesající trend záchytů, budou podle Chovance Česku stačit kapacity.

K Německu, kam má letos přijít kolem 800 tisíc migrantů, ministr také poznamenal, že v návaznosti na tento počet by do země příští rok mohlo legálně - v rámci scelování rodin - dorazit kolem 1,5 milionu dalších lidí. Do Česka zase, v případě zhoršení konfliktu na Ukrajině, až 50 tisíc Ukrajinců.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR se nedávno ostře ohradilo proti pokračujícímu zajišťování uprchlíků v Zařízení pro zajišťování cizinců v Bělé Jezové a dalších detenčních zařízeních.

Alarmující skutečností zůstává, že v mnoha případech jsou zajištěny rodiny s malými dětmi či děti bez rodin. Víme například o zadržení syrské rodiny se čtyřměsíčním miminkem, o další syrské rodině se čtyřmi malými dětmi, či o rodině syrské zdravotní sestry s devítiletým synem, který po explozi bomby přišel o zrak. Dobrovolní spolupracovníci organizací Konsorcia migračních NNO upozorňují, že v detencích se nachází nejméně 60 malých dětí.

"Zadržení dětí v zařízeních pro zajištění cizinců je v příkrém rozporu s čl.3 Úmluvy o právech dítěte zakotvujícím povinnost států jednat v jakémkoli řízení v nejlepším zájmu dítěte. Přitom současnou praxi zadržování dětí výslovně kritizují jednak právníci specializující se na cizinecké a azylové právo, tak instituce jako Veřejný ochránce práv či Nejvyšší správní soud. Ten již v červnu 2015 v rozsudku č. j. 1 Azs 39/2015 označil detenci rodiny s malým dítětem za nezákonnou i s ohledem na to, že lze využít alternativy v podobě ubytování rodiny v zařízení, jež není svou povahou vězením," informuje migrace.com.