Praha - Obraz preferencí ze září 2015 ukazuje, že naše politická scéna se postupně proměňuje. Do parlamentu by se sice i nadále dostalo šest stran, ale postavení dvou hlavních stran, hnutí ANO a ČSSD, je nyní silnější. Třetí KSČM si udržuje svou stabilní pozici. Ostatní menší strany ztrácejí. Výjimkou je Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie, které získalo podporu téměř 4 % veřejnosti. Vedle toho narůstá i počet lidí, kteří by sice k volbám asi šli, ale dnes nevědí, komu dát svůj hlas. V situaci, kdy technika přepočtu na mandáty je nepříznivá ke stranám těsně nad pěti procenty, vládní koalice nebývale posílila: získala by 146 mandátů.
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Zářijový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 59 %.
Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d'Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Tento měsíc se výrazně projevila skutečnost, že metoda přepočtu posiluje silné a oslabuje strany těsně nad pětiprocentním prahem. Důležitá je také vyrovnaná podpora ve velkých krajích.
Situace v září ukazuje, že pokles přízně pro hnutí ANO, patrný v první polovině roku, se zastavil. Zdá se, že postavení ANO se nyní již upevňuje. ČSSD je na místě druhém a na ANO ve volebním modelu ztrácí 7,5 procentního bodu. Odhlédneme-li od červnového výkyvu ve stranických preferencích, je postavení ČSSD od začátku roku poměrně pevné. Problémem ČSSD zjevně bude přivést svoje vlažné sympatizanty k volebním urnám.
Obě nejsilnější strany se vzdálily od stran ostatních. Je to z jedné strany problém nečitelnosti politiky pravicových stran, jednak technický důsledek přepočtu na mandáty, kde ztrácejí malé strany poblíž pětiprocentního prahu. Vládní koalice je nebývale silná, modelově dnes představuje 146 mandátů.
Komunisté jsou stálicí naší politické scény a stabilně si udržují třetí místo. TOP 09 zůstává ve volebním modelu na místě čtvrtém. Její stoupenci jsou v září váhavější než stoupenci ODS. Obě strany dělí jen několik desetin procentního bodu, z hlediska statistické chyby jsou na tom tedy stejně.
KDU-ČSL u veřejnosti mírně ztratila, má však poměrně pevné voliče a hlavně nachází podporu ve větších krajích na východě Čech a na Moravě. Proto získává v modelu více mandátů než TOP 09 a ODS.
Nejdiskutovanějším politickým tématem září je uprchlická krize a zdá se, že toto téma může ovlivňovat i domácí rozložení politických sil. Náznak můžeme spatřovat v tom, že slušný výsledek na jedné straně získala Strana zelených, na druhé straně Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Současná situace naše občany aktivizuje – pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, zúčastnilo by se jich podle vlastní výpovědi 58 % voličů. O účasti ve volbách není rozhodnuto 20 % občanů. Celkem 22 % obyvatel svou účast v poslaneckých volbách jasně odmítá.
Související
Podpora komunistů sílí. Do Sněmovny by se dostali i Motoristé, ukazuje průzkum
Podpora ANO soustavně klesá. SPOLU a STAN a Piráti by dnes podle průzkumu koalici nesestavili
Volební preference , hnutí ANO , ČSSD
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák