ANO má jen těsný náskok na ČSSD. ODS jde do útoku, ukázal průzkum

Na aktuálně vedoucí hnutí ANO (22,6 %) ztrácí v říjnu druhá ČSSD (21,3 %) 1,3 procentního bodu. Tento rozdíl je v toleranci statistické odchylky a lze tedy říci, že voličský zájem o tyto dvě strany je nadále téměř na stejné úrovni.

Doposud relativně stojaté vody domácí politické scény začíná rozčeřovat téma uprchlické krize, respektive postoje jednotlivých politických představitelů k tomuto tématu a v radikalizace domácí populace.

I přestože hnutí ANO oproti září ztrácí tři desetiny procentního bodu, lze říci, že proti uprchlická rétorika šéfa strany a ministra financí Andreje Babiše zabránila mnohem většímu propadu voličského zájmu o tuto stranu a naopak ji zajistila stávající prvenství. Jakkoli totiž Andrej Babiš získává kladné hlasy za svůj postoj např. k uprchlickým kvótám, na druhé straně ztrácí část voličů, kteří nelibě nesou jeho kauzy jako např. Agrotec a České pošty, nebo některých členů hnutí ANO jako např. místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové a jejího angažmá v ČEZ či trvající diskuse nad střetem zájmů Andreje Babiše. Lze tak říci, že právě postoj Andreje Babiše k uprchlické krizi a radikalizace domácí populace ve vztahu k tomuto tématu převažuje u hnutí ANO nad jistou ztrátou důvěry v hnutí ANO vyvolávající řada negativních kauz či postojů Andreje Babiše.

Oproti tomu zpočátku odmítavý postoj premiéra Bohuslava Sobotky k uprchlickým kvótám a jeho následná rezignace na tento jeho zprvu pevný postoj stál aktuálně sociální demokracii ztrátu 1,4 procentního bodu oproti zářijovým hodnotám. Na druhou stranu jeho prozatím relativně stabilní vedení koaliční vlády a další jeho názory a návrhy řešení a postoje k uprchlické krizi, nadále vytváří z ČSSD jediného adekvátního soupeře hnutí ANO.

Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která i se i nadále může opřít o aktuální zájem 14,1 % voličů. KSČM tak zjevně své voliče nezklamala ani v otázce postojů k situaci kolem uprchlické krize.

Poprvé od sněmovních voleb, které s konaly v roce 2013 se dostala ODS před TOP 09. Občanští demokraté se těší aktuálně podpoře 9,8 % voličů a atakují tak desetiprocentní hranici. ODS získává zpět dříve ztracenou důvěru rovněž na základě radikálních postojů k uprchlické krizi. K ODS se však rovněž vrací voliči, kteří dříve odešli k hnutí ANO, ale i TOP 09.

Oznámení stávajícího předsedy Karla Schwarzenberga o tom, že již nebude kandidovat na post předsedy TOP 09, a zřejmý nástup Miroslava Kalouska do čela této strany může patrně za částečný odliv voličského zájmu o tuto stranu, která by aktuálně získala podporu 8,2 % hlasů. Voličské oslabení však může být způsobeno i rovněž postojem k uprchlické krizi Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, s nímž se část voličů nemusí ztotožňovat.

Poslední stranou, která by v září zasedla do poslaneckých lavic je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,4 % voličských hlasů.

Nad tříprocentní hranicí se s aktuálním ziskem 3,6 % hlasů dostala strana Tomio Okamury SPD. Dále se ziskem 3,1 % hlasů udržují nad tříprocentní hranicí Piráti a nově tuto hranici překročili Svobodní, a to rovněž se ziskem 3,1 procentního bodu. Jak SPD, tak i Svobodní rovněž profitují na tématu a postojům k uprchlické krizi, která u domácí populace vyvolává velké emoce a lze říci, že ji v rámci tohoto tématu názorově sjednocuje.