Vláda schválila dlouho očekávaný památkový zákon, odborníci protestují

Podle ministerstva umožňuje efektivní péči o památkový fond a dává úřadům nástroje, jak zakročit, když vlastník o památku nepečuje. Ministerstvo kultury pracovalo na nové normě od roku 2012, pokud projde Parlamentem nahradí mnohokrát novelizovaný zákon z roku 1987.

S účinností zákona, který má řadu kritiků z řad památkářů i různých oborových sdružení, se počítá od 1. ledna 2018. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) se resort pokusil sporné body urovnat. "V četných jednáních jsme nalezli skutečně maximální míru konsenzu se všemi více či méně zainteresovanými stranami expertů," uvedl Herman.

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče (SPPPP) však o návrhu říkají, že snižuje rozsah památkové ochrany, nedefinuje ochranu hmotného kulturního dědictví jako veřejný zájem a nepřináší požadované systémové změny. Podle ASORKD zákon nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města. Ministerstvo výtky odmítá většinou s odkazem, že kritici zákon nepochopili.

Viceprezidentka ASORKD Marie Švábová upozorňuje například na paragraf zákona, podle něhož lze vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny, na kterých nebude nutno žádat projednání památkovou péčí. "V takto vyňatém území, tedy například v centru Prahy, si bude moct postavit kdokoliv, co chce. Nestačí chránit samotnou památku. Musíme chránit i její prostorové vztahy. Zákon připouští, aby do takto vzácných a chráněných prostor vstupovala agresivní architektura," uvádí Švábová.