Vzestup antihavlů: Spoluzakladatel HRW se rozjel, schytal to hlavně Zeman

Je obvyklé, že v tento výroční den český prezident řeční na veřejných shromážděních. Loni to pro prezidenta Miloše Zemana nedopadlo dobře, byl zasypán vejci. Od té doby neblaze proslul i svými opileckými excesy na veřejnosti, svou opozicí vůči právům homosexuálů a popíráním role lidských aktivit jako jedné z příčin klimatických změn, píše autor v komentáři pod titulkem Vzestup antihavlů.

Letos Zeman, zdá se, našel cestu k vyvolání pozitivnějších reakcí. Známý svým nesouhlasným postojem k tomu, aby Česká republika přijímala uprchlíky z konfliktů na Blízkém východě, promluvil na shromáždění, které zorganizovala - a uspořádala na místě, kde sametová revoluce začala - protimuslimská skupina Blok proti islámu.

Uprchlíci ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu se zatím, jak je všeobecně známo, nesnaží usadit v České republice a počet žadatelů o azyl z těchto zemí nedosahuje stovky. "Nevadí: Zeman se chopil příležitosti posílit svou popularitu vemlouváním se do rasistických a xenofobních nálad a řekl několika tisícům posluchačů, že nejsou extremisté," píše Neier.

Sousední Slovensko řeklo, že přijme jen 200 syrských uprchlíků a že všichni navíc musejí být křesťané. Podobnou náboženskou prověrku navrhlo i Polsko. Největší mezinárodní pozornost mezi těmi, kdo zastávají takové názory, pak upoutal maďarský premiér Viktor Orbán se svými hraničními ploty.

Zemanova role - i ta, kterou hraje například slovenský premiér Robert Fico - však nasvědčuje tomu, že Orbán vyčnívá nad ostatními hlavně tím, že je nejviditelnějším, nejsrozumitelnějším a možná i nejefektivnějším veřejným obhájcem "liberalismu" - termínu, kterého sám Orbán používá k charakterizování své xenofobie a pohrdání univerzálními lidskými právy.

A proto je tento vývoj obzvláště deprimující pro mnohé dlouholeté ochránce těchto práv. My jsme viděli v revolucích ve východní Evropě v roce 1989 jeden z největších úspěchů naší věci. A velkou měrou je to stále pravda: Češi, Slováci, Poláci a Maďaři - všichni členové Evropské unie - se těší takové míře svobody, jaká byla za komunistické vlády nepředstavitelná. "Mnohé z toho, co se stalo za minulé čtvrtstoletí, nám nicméně jasně ukázalo, že jsme byli přehnaně optimističtí, možná i naivní, ohledně změn, které nastanou," pokračuje Neier.

Havlův postoj k lidským právům - ať už k nepopulárním menšinám jako jsou Romové nebo k nepopulárním bývalým menšinám jako byly tři miliony sudetských Němců vyhnaných z Československa po druhé světové válce - přispěl k tomu, že byl více oslavován v zahraničí než doma. Dnes reputace České republiky v důsledku toho trpí. "Ať se vám to líbí nebo ne, symbolem této země je dnes demagog Zeman, a nikoli demokrat Havel," uzavřel spoluzakladatel HRW.