Zemanovi věří polovina obyvatel, ukázal průzkum

Praha - Přes rozsáhlou mediální kritiku má prezident Miloš Zeman podporu mírné většiny veřejnosti. Důvěra dlouhodobě kolísá kolem 50%, což ukazuje na to, že hodnocení Miloše Zemana dnes představuje živé a kontroverzní politické téma. Naše poznatky naznačují, že i do budoucna je postavení Miloše Zemana poměrně pevné, a to zejména mezi levicovými a středovými voliči a ve skupině seniorů.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2. až 11. listopadu 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1109 respondentů.

Přímá volba prezidenta měla podporu osmdesátiprocentní většiny naší veřejnosti soustavně od roku 1999. Od přímé volby prezidenta Zemana uplynou brzy již dva roky a přímá volba má stále podporu 81% našich obyvatel. prezident těsně před Prezident se těsně před oslavami 17. listopadu těšil většinové podpoře naší veřejnosti.

O něco větší důvěru v Miloše Zemana mají muži než ženy, což by mohlo souviset s jeho ostřejším konfrontačním stylem. Zatímco důvěru v Miloše Zemana vyslovuje 59% vyučených, mezi vysokoškoláky je to 42%. Výrazný úspěch zaznamenává zejména mezi lidmi nad šedesát let (63%). Zajímavé je, jak ho vnímají stoupenci různých politických táborů. Nepřekvapí, že jej pozitivně hodnotí zejména stoupenci levice (73%), méně lidé z politického středu (54%), nejméně pak příznivci pravice (35%). Poněkud překvapivé by ale mohlo být, že vyhraněných příznivců má relativně více mezi komunisty než mezi sociálními demokraty. U stoupenců ANO si stojí lépe než u stoupenců KDU-ČSL.

Když Václav Klaus jako prezident republiky požíval nejvyšší důvěru veřejnosti před deseti lety, získával 70% kladných hodnocení. Miloš Zeman je na tom o něco hůře. Jeho podpora kolísá, zaznamenala dva výraznější propady. Na počátku měsíce, ještě před oslavou 17. listopadu, mu podporu ale vyslovila mírná většina naší veřejnosti.

Podporu Miloše Zemana můžeme také odhadovat z odpovědí na otázku, zda si lidé přejí, aby byl Miloš Zeman zvolen i na další prezidentské období. Ukazuje se, že postavení Miloše Zemana je dosti pevné. Tábor jeho vyhraněných odpůrců tvoří přesně třetina populace.

Miloše Zemana si přeje jako prezidenta i na příští volební období téměř polovina vyučených, ale jen třetina lidí s vysokou školou. Většinově ho chtějí lidé nad šedesát let, u ostatních je to kolem dvou pětin, závislost na věku není výrazná. Oproti tomu rozdíly podle politických sympatií jsou značné. Na budoucí prezidentskou volbu jsme se podívali i z druhé strany, zda se podaří některé z politických stran postavit silného protikandidáta. Výsledky ukazují na otevřený souboj.

Obdobným způsobem jsme se ptali rok před druhou volbou Václava Klause. Situace byla odlišná nejen časově, ale také formou nepřímé volby oběma komorami parlamentu. U nadcházející přímé volby dnes lidé velkou většinou (61%) očekávají alternativního kandidáta, tehdy v roce 2007 to byla jen menšina (42%). Nového silného protikandidáta vůči M. Zemanovi očekává zejména mladá generace.

Silného protikandidáta očekávají sociální demokraté většinově (z 55%), komunisté menšinově (ze 40%). Komunisté představují jedinou skupinu, která má již dnes M. Zemana jako favorita budoucí prezidentské volby.

Zkombinujeme-li odpovědi na všechny tři výše probírané otázky, můžeme si udělat souhrnnou představu o rozložení názorů k Miloši Zemanovi a prezidentské volbě. Skalní příznivci (25%) jsou ti, kteří mají v M. Zemana důvěru, chtějí jeho znovuzvolení a nevěří, že se najde protivník. Otevření příznivci (15%) se od skalních liší tím, že připouštějí silného soupeře. Pohasínající příznivci (10%) jsou ti, kteří sice dnes mají v Zemana důvěru, ale na druhé období ho nechtějí a věří v silného protikandidáta. Skeptici (9%) mu vyslovují nedůvěru, znovu ho nechtějí a nevěří ani v jiného silného kandidáta. Odpůrci (36%) mají vůči M. Zemanovi nedůvěru, nechtějí ho v příštím období a věří v alternativu.

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  průzkumy

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 3 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

včera

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

včera

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy