Praha - Přes rozsáhlou mediální kritiku má prezident Miloš Zeman podporu mírné většiny veřejnosti. Důvěra dlouhodobě kolísá kolem 50%, což ukazuje na to, že hodnocení Miloše Zemana dnes představuje živé a kontroverzní politické téma. Naše poznatky naznačují, že i do budoucna je postavení Miloše Zemana poměrně pevné, a to zejména mezi levicovými a středovými voliči a ve skupině seniorů.
Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2. až 11. listopadu 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1109 respondentů.
Přímá volba prezidenta měla podporu osmdesátiprocentní většiny naší veřejnosti soustavně od roku 1999. Od přímé volby prezidenta Zemana uplynou brzy již dva roky a přímá volba má stále podporu 81% našich obyvatel. prezident těsně před Prezident se těsně před oslavami 17. listopadu těšil většinové podpoře naší veřejnosti.
O něco větší důvěru v Miloše Zemana mají muži než ženy, což by mohlo souviset s jeho ostřejším konfrontačním stylem. Zatímco důvěru v Miloše Zemana vyslovuje 59% vyučených, mezi vysokoškoláky je to 42%. Výrazný úspěch zaznamenává zejména mezi lidmi nad šedesát let (63%). Zajímavé je, jak ho vnímají stoupenci různých politických táborů. Nepřekvapí, že jej pozitivně hodnotí zejména stoupenci levice (73%), méně lidé z politického středu (54%), nejméně pak příznivci pravice (35%). Poněkud překvapivé by ale mohlo být, že vyhraněných příznivců má relativně více mezi komunisty než mezi sociálními demokraty. U stoupenců ANO si stojí lépe než u stoupenců KDU-ČSL.
Když Václav Klaus jako prezident republiky požíval nejvyšší důvěru veřejnosti před deseti lety, získával 70% kladných hodnocení. Miloš Zeman je na tom o něco hůře. Jeho podpora kolísá, zaznamenala dva výraznější propady. Na počátku měsíce, ještě před oslavou 17. listopadu, mu podporu ale vyslovila mírná většina naší veřejnosti.
Podporu Miloše Zemana můžeme také odhadovat z odpovědí na otázku, zda si lidé přejí, aby byl Miloš Zeman zvolen i na další prezidentské období. Ukazuje se, že postavení Miloše Zemana je dosti pevné. Tábor jeho vyhraněných odpůrců tvoří přesně třetina populace.
Miloše Zemana si přeje jako prezidenta i na příští volební období téměř polovina vyučených, ale jen třetina lidí s vysokou školou. Většinově ho chtějí lidé nad šedesát let, u ostatních je to kolem dvou pětin, závislost na věku není výrazná. Oproti tomu rozdíly podle politických sympatií jsou značné. Na budoucí prezidentskou volbu jsme se podívali i z druhé strany, zda se podaří některé z politických stran postavit silného protikandidáta. Výsledky ukazují na otevřený souboj.
Obdobným způsobem jsme se ptali rok před druhou volbou Václava Klause. Situace byla odlišná nejen časově, ale také formou nepřímé volby oběma komorami parlamentu. U nadcházející přímé volby dnes lidé velkou většinou (61%) očekávají alternativního kandidáta, tehdy v roce 2007 to byla jen menšina (42%). Nového silného protikandidáta vůči M. Zemanovi očekává zejména mladá generace.
Silného protikandidáta očekávají sociální demokraté většinově (z 55%), komunisté menšinově (ze 40%). Komunisté představují jedinou skupinu, která má již dnes M. Zemana jako favorita budoucí prezidentské volby.
Zkombinujeme-li odpovědi na všechny tři výše probírané otázky, můžeme si udělat souhrnnou představu o rozložení názorů k Miloši Zemanovi a prezidentské volbě. Skalní příznivci (25%) jsou ti, kteří mají v M. Zemana důvěru, chtějí jeho znovuzvolení a nevěří, že se najde protivník. Otevření příznivci (15%) se od skalních liší tím, že připouštějí silného soupeře. Pohasínající příznivci (10%) jsou ti, kteří sice dnes mají v Zemana důvěru, ale na druhé období ho nechtějí a věří v silného protikandidáta. Skeptici (9%) mu vyslovují nedůvěru, znovu ho nechtějí a nevěří ani v jiného silného kandidáta. Odpůrci (36%) mají vůči M. Zemanovi nedůvěru, nechtějí ho v příštím období a věří v alternativu.
Související
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 1 hodinou
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 2 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 2 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Zdroj: Libor Novák