ANO roste, ČSSD doplácí na Dienstbiera. Posiluje ODS, Úsvit i SPD

Na aktuálně vedoucí hnutí ANO (23,8%) ztrácí v prosinci druhá ČSSD (19,7%) 4,1 procentního bodu. V listopadu přitom tato ztráta činila 2,6 procentního bodu.

Pokračuje tak trend posilování hnutí ANO a naopak ztráta ČSSD, který nadále může souviset s eskalací emocí kolem uprchlické krize, kdy získávají politické body politici, kteří kladou důraz na protiuprchlická opatření a hájení národních zájmů. V tomto kontextu lze tedy říci, že premiér Bohuslav Sobotka doplácí na svůj příliš nevýrazný postoj k této problematice, a to navíc v kombinaci s prouprchlickou rétorikou ministra bez portfeje Jiřího Dientsbiera.

Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která své voliče, alespoň prozatím, nezklamala ani v případě postojů jejich hlavních představitelů ve vztahu k uprchlické krizi. Komunisté se tak i v prosinci těší přízni 13,9 procenta voličů. To je nicméně o tři desetiny bodu méně než v listopadu letošního roku.

Zjevně na rozpacích jsou však voliči TOP 09, kteří se potýkají jak s odchodem dnes již bývalého předsedy Karla Schwarzenberga a jeho nástupcem Miroslavem Kalouskem, tak s protiuprchlickou rétorikou představitelů této strany. Toto rozčarování se pak projevuje postupným poklesem volebních preferencí, které se aktuálně pohybují na úrovni 6,1 procenta, což je o čtyři desetiny procentního bodu méně než ukázalo listopadové měření volebních preferencí společnosti SANEP.

ODS naopak s aktuálním ziskem 10 procent hlasů dosáhlo poprvé od sněmovních voleb desetiprocentní hranici. Zdá se tak, že dění v TOP 09, ale i postoje ODS ve vztahu k uprchlické krizi, může občanským demokratům pomoci nabrat druhý dech a získat část svých dřívějších voličů.

Poslední stranou, která by v prosinci zasedla do poslaneckých lavic, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,4 procenta voličských hlasů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Do volebních preferencí se aktuálně rovněž promítá i posilování podpory prezidenta Miloše Zemana, za čímž stojí opět postoje hlavy státu k uprchlické krizi a hájení národních zájmů, s nimiž se ztotožňuje většinová část domácí populace. Je tak dnes již nepochybně jasné, že tyto faktory jsou hnacím motorem voličských emocí a do budoucna mohou přinést na domácí politické scéně zásadní změny.

Ke čtyřprocentní hranici se s aktuálním ziskem 3,8 procenta hlasů přiblížil Úsvit-NK. Nad tříprocentní hranicí se pak s aktuálním ziskem 3,4 procenta hlasů drží Piráti a se stejným ziskem i SPD Tomia Okamury. O jednu desetinu procentního bodu si oproti listopadu si polepšili Svobodní, kteří se s aktuálním ziskem 3,3 procenta hlasů rovněž udržují nad tříprocentní hranicí. Zejména Úsvit-NK a SPD rovněž profitují z uprchlické krize a jejich volební zisky se mohou nadále zvyšovat.