Praha - Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, uspělo by s velkou pravděpodobností až sedm politických subjektů. Největší podpoře voličů se v prosinci těší hnutí ANO 2011. Od vítěze voleb v roce 2013, ČSSD, ho v současné době dělí více než pět procentních bodů, rozdíl se však zmenšuje. Posílil Úsvit – Národní koalice, který získal shodnou podporu jako KDU-ČSL a těsně by zasedl ve sněmovně. Vyplývá to z průzkumu agentury Phoenix Research on-line.
Pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by v závěru roku 2015 pravděpodobně překročilo hned sedm politických stran a hnutí, kdy se KDU-ČSL a Úsvit – Národní koalice ocitají shodně na samé hraně volební hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu. Zároveň by se celkové pořadí politických formací oproti posledním sněmovním volbám významně změnilo. Aktuální měření bylo provedeno na vzorku 1015 respondentů ve dnech 30.11. - 13. 12. 2015.
Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,3 procenta (ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Oproti listopadovému měření došlo kmírnému poklesu obliby hnutí Andreje Babiše. Druhého nejlepšího výsledku dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 18,5 procenta respondentů. V porovnání s předchozím výzkumem jí podpora mírně narostla.
Bronzovou příčku v preferencích si nadále udržuje ODS se zjištěným ziskem 10,4 procenta (v roce 2013 získala 7,72 procenta). Čtvrté místo obsadila a občanské demokraty dotahuje KSČM s naměřenými 10,3 procenty (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta). Na páté místo v prosincových preferencích se dostala TOP 09. Pokud by však kandidovala samostatně bez svého dlouhodobého volebního partnera, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), dosáhla by aktuálně 6,5 procentní podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta). Její podpora zůstává stabilní, nehledě na nástup nového vedení.
Skupinu stran, které by zasedly ve sněmovně, uzavírá vládní KDU-ČSL se zjištěným ziskem rovných, avšak hraničních 5 procent (v roce 2013 získala 6,78 procenta). Oproti předchozímu měsíci zaznamenala mírný pokles deklarované podpory. Stejně vysokou míru preferencí jako lidovci získalo hnutí Úsvit – Národní koalice s rovněž naměřenými hraničními 5 procenty (ve volbách 2013 toto uskupení získalo 6,88 procenta), které v porovnání s předchozím zjišťováním mírně posílilo a dosáhlo tak psychologické hranice voličské podpory pro zasednutí do sněmovních lavic.
Nejblíže k "branám Poslanecké sněmovny" je Pirátská strana s aktuálně naměřenými 1,5 procenty preferencí. Následovaná Stranou zelených se 1,3 procenty vyjádřené podpory. Těsně za zelenými se shodně umístilo uskupení Starostové a nezávislí (STAN) a politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se 1,2 procenty. Na posledním místě žebříčku se se ziskem 1,1 procenta umístili Svobodní (SSO).
Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se v posledním měsíci roku 2015 zúčastnilo 52,6 procenta oprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k poklesu ochoty volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48 procenta). Za zmínku rovněž stojí 9,1 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď „nevím". Přes čtyři procenta dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu „jiná strana".
Související
Podpora komunistů sílí. Do Sněmovny by se dostali i Motoristé, ukazuje průzkum
Podpora ANO soustavně klesá. SPOLU a STAN a Piráti by dnes podle průzkumu koalici nesestavili
Volební preference , hnutí ANO , ČSSD
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 2 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 3 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 6 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.
Zdroj: Libor Novák