ANO a ČSSD se dotahují, Úsvit posílil, boduje stejně jako KDU-ČSL

Praha - Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, uspělo by s velkou pravděpodobností až sedm politických subjektů. Největší podpoře voličů se v prosinci těší hnutí ANO 2011. Od vítěze voleb v roce 2013, ČSSD, ho v současné době dělí více než pět procentních bodů, rozdíl se však zmenšuje. Posílil Úsvit – Národní koalice, který získal shodnou podporu jako KDU-ČSL a těsně by zasedl ve sněmovně. Vyplývá to z průzkumu agentury Phoenix Research on-line.

Pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by v závěru roku 2015 pravděpodobně překročilo hned sedm politických stran a hnutí, kdy se KDU-ČSL a Úsvit – Národní koalice ocitají shodně na samé hraně volební hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu. Zároveň by se celkové pořadí politických formací oproti posledním sněmovním volbám významně změnilo. Aktuální měření bylo provedeno na vzorku 1015 respondentů ve dnech 30.11. - 13. 12. 2015.

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,3 procenta (ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Oproti listopadovému měření došlo kmírnému poklesu obliby hnutí Andreje Babiše. Druhého nejlepšího výsledku dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 18,5 procenta respondentů. V porovnání s předchozím výzkumem jí podpora mírně narostla.

Bronzovou příčku v preferencích si nadále udržuje ODS se zjištěným ziskem 10,4 procenta (v roce 2013 získala 7,72 procenta). Čtvrté místo obsadila a občanské demokraty dotahuje KSČM s naměřenými 10,3 procenty (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta). Na páté místo v prosincových preferencích se dostala TOP 09. Pokud by však kandidovala samostatně bez svého dlouhodobého volebního partnera, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), dosáhla by aktuálně 6,5 procentní podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta). Její podpora zůstává stabilní, nehledě na nástup nového vedení.

Skupinu stran, které by zasedly ve sněmovně, uzavírá vládní KDU-ČSL se zjištěným ziskem rovných, avšak hraničních 5 procent (v roce 2013 získala 6,78 procenta). Oproti předchozímu měsíci zaznamenala mírný pokles deklarované podpory. Stejně vysokou míru preferencí jako lidovci získalo hnutí Úsvit – Národní koalice s rovněž naměřenými hraničními 5 procenty (ve volbách 2013 toto uskupení získalo 6,88 procenta), které v porovnání s předchozím zjišťováním mírně posílilo a dosáhlo tak psychologické hranice voličské podpory pro zasednutí do sněmovních lavic.

Nejblíže k "branám Poslanecké sněmovny" je Pirátská strana s aktuálně naměřenými 1,5 procenty preferencí. Následovaná Stranou zelených se 1,3 procenty vyjádřené podpory. Těsně za zelenými se shodně umístilo uskupení Starostové a nezávislí (STAN) a politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se 1,2 procenty. Na posledním místě žebříčku se se ziskem 1,1 procenta umístili Svobodní (SSO).

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se v posledním měsíci roku 2015 zúčastnilo 52,6 procenta oprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k poklesu ochoty volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48 procenta). Za zmínku rovněž stojí 9,1 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď „nevím". Přes čtyři procenta dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu „jiná strana".

Související

Více souvisejících

Volební preference hnutí ANO ČSSD

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy