Do sčítání se zřejmě zapojí všichni obyvatelé

Vyplňovat by měli ale méně formulářů, ty by se také víc posílaly elektronicky. Původní záměr, že by statistici údaje získali z registrů a ptali se jen vybrané skupiny lidí, není podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) teď realizovatelný. Registry totiž všechna požadovaná data neobsahují.

"Žádný administrativní zdroj neumožňuje v celém potřebném rozsahu zjišťování údajů o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání a dojížďce do zaměstnání a škol," uvedl statistický úřad. Podle něj v Česku na rozdíl od většiny evropských zemí nejsou ani ucelené informace o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné.

Vláda záměr, že by statistici měli při příštím sčítání kolem roku 2020 využít data z registrů a ptát se jen vybrané skupiny lidí, schválila v říjnu 2014. Cenzus začala chystat komise zástupců několika resortů. Posuzovalo se 37 registrů. Podle statistiků by se kvůli sčítání musely rozšířit, nebo by se musely zřídit nové. To by se ale do roku 2021 kvůli zdlouhavému legislativnímu procesu a zadávání údajů nestihlo. Resorty si navíc zavedení nových registrů či doplnění starých odmítají vzít na starost, uvádí se v podkladech pro vládu.

Statistici navrhují proto dvě podoby sčítání. Podle první varianty by využili co nejvíc údajů z registrů. Lidé by pak ve srovnání s rokem 2011 místo tří formulářů vyplňovali dva, otázek by byla ani ne polovina. Víc by se také využily elektronické formuláře. Druhý model stojí hlavně na odpovědích od lidí, registry by byly jen doplněk. Podle ČSÚ to ale "klade na obyvatele neobhajitelnou zátěž", protože by měli vyplňovat údaje, které úřady už mají.