Marksová: Matka devítiměsíční holčičky odmítla pomoc Česka ve sporu s Barnevernetem

Praha - Česká matka devítiměsíční holčičky, kterou rodičům nedávno odebrala norská sociální služba Barnevernet, podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) odmítla nabídku pomoci ze strany českého státu. Ten jí chtěl pomoci při jednání s norskými úřady. Způsob, jakým matka kauzu medializuje, nepovažuje Marksová za šťastný. Řekla to dnes novinářům po jednání vlády.

"My v této druhé kauze jsme nabízeli té mamince, že místo ní nebo s ní budeme přímo na Barnevernetu jednat, ale ona této nabídky nevyužila. A bez toho, aniž by si opravdu ten rodič přál, aby tady stát intervenoval, tak my opravdu můžeme dělat jen minimum," konstatovala ministryně.

Řekla také, že matka ministerstvu nesdělila, proč odmítá pomoc. "Ona se na náš úřad obrátila v polovině listopadu, zaslala nám část nějakých dokumentů a svůj popis situace," podotkla Marksová. Na následnou nabídku pomoci prý nereagovala. Podle ministryně tak nevyužívá hlavní legální možnost, kterou český stát má.

Marksová také uvedla, že nemůže o případu sdělovat podrobnosti. O to, aby se v médiích k případu ministerstvo nevyjadřovalo, ho prý požádala sama matka děvčátka. Zároveň ale přitom ve stejné dny dávala rozhovory médiím, udivilo Marksovou.

Ta dnes reagovala i na slova prezidenta Miloše Zemana, že by česká vláda měla přistoupit k odvolání velvyslance v Norsku na konzultace. "Já se domnívám, že odvolávat ho je nesmysl. My se naopak snažíme s norskou stranou jednat," poznamenala ministryně.

Devítiměsíční holčička trpí genetickou poruchou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Norská sociální služba ji odebrala před několika týdny rodičům - české matce a norskému otci - kteří ho mohou vidět dvakrát týdně na hodinu. Nyní sociální úřad chce děvčátko přemístit do jiné nemocnice blíž k pěstounům.

Matka Lidovým novinám řekla, že sociální služba zdůvodnila odebrání tím, že rodiče nemají s dcerou dostatečně rozvinutý kontakt a mají s ní špatný vztah.

O připravenosti k pomoci nedávno ujistil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). České úřady jsou podle něj připraveny se přímo zapojit do jednání s norskou sociální službou a nabízejí také pomoc českého velvyslanectví v Norsku.

V Česku na sebe jako první strhl pozornost případ bratrů Michalákových. Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny - dnes téměř jedenáctiletého Denise a šestiletého Davida - v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Norské úřady loni v září rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl konat koncem února. tato matka pomoc českého státu neodmítla.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová Barnevernet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy