Schwarzenberg překvapil: Odcitoval slova prezidenta Zemana

"Podle mého názoru je bezpodmínečně nutné, aby Spojené království zůstalo v Evropské unii. Je to její klíčový člen. Evropa by byla úplně jiná, kdyby Velká Británie nebyla její součástí. Nesmíme zapomenout, že Velká Británie je jadernou mocností, je členem Rady bezpečnosti. Evropa by se bez Velké Británie podstatně scvrkla. Musím říct, že mnoho politických názorů sdílím spíše s Velkou Británií. Je to zdravá protiváha proti kontinentálním mocnostem Německu a Francii," řekl kníže.

Domnívá se, že nakonec dojde ke kompromisu. "Před jednáním člověk vždycky položí všechny požadavky. V zájmu Velké Británie a Evropy je, aby došlo ke kompromisu. Jsem přesvědčen, že ke kompromisu budou muset svolit všichni, ať už to bude Merkelová, Hollande nebo Cameron. Budou muset před svým domácím obecenstvem sehrát ještě nějaký divadýlko, jak tvrdě vyjednávali. Ale jsem přesvědčen o tom, že ke kompromisu dojde. Je to pro Evropu nutné a potřebné," dodal.

Kompromis je podle něj potřeba najít u všeho. "U sociálních dávek, bych řekl, je samozřejmé, že mzda a platy musí být stejné. Není mi naprosto pochopitelné, proč když od nás někdo přijede, by měl mít ihned stejné sociální dávky. Zde bych viděl prostor pro kompromis. Dokonce jednou bych, k vašemu překvapení, citoval pana prezidenta, který mluvil o subsidiaritě. Subsidiarita ovšem znamená, že řešíme na regionální či státní úrovni to, co tam řešit můžeme, ale na federální úrovni řešíme, co tam řešit musíme. To jest, že bychom se museli dohodnout o společné zahraniční a obranné politice," podotkl.

"Myslím, že je čas, abychom například energetickou politiku, bezpečnostní politiku a obranu politiku opravdu spojili. Tedy opravdu podle principů subsidiarity vrátíme dolů, co můžeme dole řešit. Například otázku, jak smíme nazývat své sýry nebo marmelády a podobné blbosti nebo který prostor v které zemi bude pod přísnější ochranou přírody. Musíme dát věci v Evropě tam, kde je potřebuje, aby mohla být akční," pokračuje kníže.

"Obávám se taky rozpadu Spojeného království. To znamená bezpečnostní ztrátu velmi důležité základny ve Skotsku, kde kotví jaderné loďstvo. Za druhé, oslabení Evropy právě ve vojenské oblasti, poněvadž Velká Británie s Francií byly jediné mocnosti, které byly brány z větších států opravdu vážně. Za třetí by došlo k posílení centralismu v Evropské unii. Vliv Německa by byl ještě silnější, než je dnes. Oni by Evropu potom asi opravdu ovládali. A nastala by, řekněme, taky asi změna politiky vůči Ruské federaci. Uplatnila by se ta stará náklonnost Německa vůči Rusům a opačně. Zatímco Velká Británie byla už od 19. století v této věci velmi ostražitá. Nejenom evropská, ale i světová scéna by se změnila," uzavřel.