Praha – V polovině února se v Praze sejdou zástupci zemí visegrádské skupiny (V4) na mimořádném summitu kvůli řešení migrační krize. Dalším tématem únorového summitu bude letošní 25. výročí vzniku visegrádské skupiny. Zatím poslední setkání šéfů vlád Visegrádu se v Praze uskutečnilo začátkem prosince loňského roku.
Dne 18. února se má konat summit Evropské unie věnovaný migraci. Tři dny před ním se v Praze na pozvání České republiky sejdou šéfové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Na schůzce budou pravděpodobně jednat o lepší ochraně Schengenu, případně o vytvoření záložní hraniční linie na úrovni Bulharska a Makedonie.
Česko svolá 15.2. mimořádný summit V4. Hlavním tématem bude řešení migrační krize.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 26. Leden 2016
Sobotka uvedl, že země V4 prokázaly svou dosavadní pomocí zájem na tom, aby unie migrační krizi zvládla. "Naším cílem je i nadále aktivní přístup Visegrádu. Na mimořádném summitu chci proto s premiéry Slovenka, Polska a Maďarska diskutovat opatření, která povedou k důsledné ochraně vnějších schengenských hranic," uvedl Sobotka. Jednu z možností podle něj představuje posílení ochrany hranic mezi Makedonií a Řeckem a mezi Bulharskem a Řeckem. "Chci, abychom spolu s přáteli z V4 připravili záložní řešení pro případ, že nebudou naplněny dohody s Tureckem a při ochraně hranice bude nadále selhávat i Řecko," dodal premiér.
Při posledním setkání se premiéři V4 shodli na tom, že jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.
O možné úpravě schengenského prostoru však v poslední době hovoří i zástupci zemí V4. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) minulý týden ČTK řekl, že Evropa musí mít plán B pro případ, že se nepodaří snížit příliv běženců.
V úvahu podle něj přichází i posun hraniční linie, kterou bude Evropa střežit. Nejčastěji se přitom hovoří o "záložním hraničním systému" na linii Bulharsko - Makedonie, což by de facto znamenalo vyřazení Řecka ze Schengenu. Existují prý ale i severnější varianty hraniční linie.
Související
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Fico chce zase jednat s Čechy. O válce na Ukrajině či pokračování V4
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Z TOP 09 přechází k lidovcům desítky členů. Havel se kvůli tomu pustil do Grolicha
před 1 hodinou
V Brně se dohodla široká koalice, v opozici bude jen ANO. Primátorem se stane Hruška
před 2 hodinami
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
před 3 hodinami
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno před 3 hodinami
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 4 hodinami
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
před 4 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 6 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 6 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 7 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 8 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 9 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.
Zdroj: Libor Novák