Praha - "Sociální demokracie, se, jako už mnohokrát v minulosti, stala bitevním polem M. Zemana, v boji proti kolikátému již(?!) (po Horákovi, Špidlovi, Grossovi, mé osobě a nyní Sobotkovi) předsedovi ČSSD," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, expremiér Jiří Paroubek.
To, že tyto útoky na ČSSD vždy poněkud dezorientovaly levostředové a levicové voliče, je zřejmé. Pokud dnes M. Zeman hovoří o tom, že ČSSD vytáhl ze sedmi na třicet dva procent, a že jiní to teď kazí, je to pravda, ale také to pravda není.
Tak především, Horákova sociální demokracie již také před příchodem M. Zemana dosáhla devíti procent volebních preferencí. Tím nechci říci, že kdyby do čela ČSSD přišel kdokoliv, tak by ji vytáhl do pozice 32% strany. Ale ČSSD byla v zásadě stranou s obrovským volebním potenciálem a M. Zeman a další vedoucí osobnosti ČSSD (často proti jeho vůli volené do vedení ČSSD) dokázali tuto stranu dotáhnout k vítězství ve sněmovních volbách v roce 1998.
Vadou na kráse tohoto vítězství bylo, že ve sněmovně neexistovala levicová většina, což M. Zemana donutilo k politickému spojení s pravicovou ODS V. Klause. Je potřeba říci, že všechny další volby, u kterých M. Zeman asistoval jako předseda ČSSD, tedy volby komunální, krajské i senátní, skončily prohrou, anebo, ve většině případů, katastrofální prohrou.
Pokud M. Zeman hovoří o neumětelství, měl by se tedy přeci jen trochu mírnit. Je pravdou, že V. Špidla jako premiér a B. Sobotka jako ministr financí v letech 2003-2004 s naprosto marketingově nezvládnutou a superšpatně odkomunikovanou reformou veřejných financí (spíše než o reformu se jednalo o restrukturalizaci daní) dostali stranu do hluboké defenzivy. ČSSD začala ztrácet podporu ve voličských skupinách, které ji podpořily ve volbách v roce 2002, a k tomu ještě přispělo naprosté nezvládnutí prezidentské volby v roce 2003.
V. Špidla, jen tak mimochodem vynikající ministr práce, se ukázal jako slabounký lídr ČSSD, který se třásl při pomyšlení, že na Hradě bude sedět prezident Zeman (který si jej jako svého nástupce vybral), jenž přes svého kancléře Šloufa bude řídit sociální demokracii. To byla prapříčina toho, proč se významná skupina sociálně demokratických poslanců i senátorů rozhodla sabotovat Zemanovu volbu. No a Zeman a jeho stoupenci v ČSSD poté zahájili guerillové operace proti „kralovrahům" a obě skupiny přivedly, rukou společnou a nerozdílnou, sociální demokracii k největší volební katastrofě v jejích dějinách. ČSSD získala v evropských volbách v roce 2004 pouhopouhých 8,78 %. Východisko bylo jediné. Najít jiného, schopnějšího lídra, než byl V. Špidla.
Jediný, kdo byl tehdy po ruce, ovšem kromě M. Zemana, který se nikdy veřejně nevyjádřil, že by se obětoval k návratu do funkce předsedy, byl S. Gross. Jeho krátká vláda nad sociální demokracií skončila a v dubnu 2005 jsem převzal faktickou odpovědnost za vedení ČSSD, když jsem se stal premiérem české vlády já. Tehdy měla díky společnému úsilí obou zájmových skupin v ČSSD tato strana ve volebních preferencích pouhopouhých 10 %.
M. Zemana určitě nemůžu nazvat neumětelem. Ale byl v té době vědomým záškodníkem, který věděl, že čím více bude zevnitř na ČSSD útočit, tím více bude tuto stranu, a tedy i vedení strany, oslabovat. To byl smysl jeho operací v letech 2003–2005 (tedy do dubna).
Přebíral jsem ČSSD v naprosto beznadějné situaci. Byla to strana potácející se v bojích mezi dvěma zájmovými skupinami, z nichž jedna už ani nebyla ve vedení. Během 13 měsíců jsem pozici strany stabilizoval, dohodl se s M. Zemanem na společném postupu (to, že M. Zeman v říjnu 2006 již hledal svou vlastní cestu, mě zpětně vzato už nepřekvapuje) a strana získala téměř třetinu hlasů voličů. Byl to lepší volební výsledek nežli ten Zemanův osm let předtím).
Tedy, pokud M. Zeman popisuje dnešní situaci, kdy je ČSSD reálně na nějakých 16–18 % volebních preferencí, zdaleka to neznamená, že stav, kdy ČSSD měla přes 30 %, byl jaksi trvalý a že je možné na něj navazovat buď zcela oportunistickou politikou Sobotky, anebo poněkud archaickou a staromódní politikou M. Zemana.
V každém případě bude polemika Sobotky a Zemana sociální demokracii dále oslabovat. Je to cesta do pekel. Oslabení ČSSD koneckonců neposlouží ani Zemanově pidistraně SPO, která namísto předchozích 1,2 % hlasů bude mít v těch příštích volbách třeba 1,5 %, a sociálnědemokratické hlasy jaksi volně přejdou k hnutí ANO, ke STAN a také ke komunistům.
Je potřeba říci, že pokud Zeman hovoří o Sobotkově neumětelství, tak má do značné míry pravdu. Ale pokud jde o výkon ČSSD v letošních krajských volbách, který očekávám někde mezi 13–15 % hlasů, tak je výkonem, který plně odpovídá volebnímu výsledku dosaženému v krajských volbách v zemanovských časech. Ta laťka, nastavená, nebo jak se česky říká, benchmark nastavený ve volebních výsledcích 2006 (32,32 % ve sněmovních volbách) a v roce 2008 v krajských volbách (35,85 %), či 23 mandátů v senátních volbách, je prostě s jedním i druhým typem politiky nedosažitelný.
Tedy se současnou personální výbavou ČSSD, s jejím poněkud zastaralým programovým arzenálem, s marketingovými prostředky, které byly překonány dobou i s matnými výkony některých ministrů (Dienstbier, Valachová, Marksová Tominová).
Současná ČSSD by také měla trvat na principu presumpce viny, protože značná část problémů, které vznikly v souvislosti s korupcí v krajích, vyplynuly z laxního uplatňování tohoto paragrafu stanov ČSSD.
Obávám se však, že současné vedení ČSSD, ztělesňované dvojicí Sobotka – Chovanec, nějaké změny politického postupu není schopno. A M. Zeman svým soustředěným bombardováním pozic Sobotky politické pozice této strany rozvrátí.
Nejbližší Sobotkovo okolí by mělo svému předsedovi vysvětlit, že by měl konfrontaci se Zemanem omezit. Obávám se, že lidé jako O. Novotný Sobotku do konfrontace se prezidentem přímo hecují.
Jiří Paroubek
Související
Zeman na protivládní demonstraci v Praze. Zmínil ho i Paroubek
Jiří Paroubek byl zvolen předsedou nové ČSSD
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě