Česko bude intervenovat v kauze Michalákových, zapojí se písemně

Soudní řízení se bude konat v Norsku ve dnech 24. až 26. února 2016. Česká republika bude intervenovat do řízení formou institutu Skriftlig innlegg. Smyslem toho institutu je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem.

„K tomuto kroku jsme se rozhodli, ačkoli nemáme úplnou jistotu, zda norský soud vezme naše argumenty v potaz – vstup cizího státu do vnitrostátního řízení totiž norské právo přímo neupravuje a ani norské soudy se k takovému kroku dosud nevyjádřily. K takovému kroku neexistuje precedens," řekl v této souvislosti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„V intervenci bychom chtěli poukázat především na dvě věci. Zaprvé se domníváme, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi – takový postup naráží na Úmluvu OSN o právech dítěte. Zadruhé je pro nás odepření styku biologické matky s dětmi, ačkoli matka o tento styk jeví zájem, nepřiměřeným opatřením," dodal šéf české diplomacie.

Norská sociální služba odebrala českým rodičům dnes desetiletého Denise a sedmiletého Davida v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, norské úřady loni rozhodly o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Chlapci se narodili v Norsku, jejich matka tam také žije.

Psali jsme: Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování  

Podle podporovatelů rodiny se rodiče s chlapci po odebrání setkali hned v květnu 2011. Matka pak obě děti vídala každý týden až do srpna, poté až v březnu dalšího roku. Společně se pak setkali ještě třikrát, naposledy předloni v březnu. Loni Michaláková viděla třikrát mladšího syna.

Norské velvyslanectví a norské úřady se k případu nevyjadřovaly. Podle některých médií a expertů tak není možné si na kauzu udělat jasný názor jen se znalostí stanoviska jedné strany. Norská ambasáda už dřív na svém webu napsala, že sdělovací prostředky nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské úřady kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení". Podle některých ochránců dětských práv se tak upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů.

Pokud by Michaláková u soudu neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové vlády už dřív řekli, že by ji tam ČR podpořila. Zástupci Michalákové žádali po kabinetu ale ráznější kroky. Chtěli, aby se ČR zapojila do řízení. Usilují také o mezistátní dohodu s Norskem o vydávání dětí.