Vláda projedná úmluvu o domácím násilí, někteří ministři ale mají připomínky

Úmluva platí od srpna 2014, podepsat ji bylo možné od roku 2011. Zatím se k ní připojilo 39 členských států Rady Evropy, zbývá jich osm včetně Česka. Z Evropské unie zatím k dohodě nepřistoupilo ještě Bulharsko a Lotyšsko.

Materiál mimo jiné zavádí definice souvisejících trestných činů, například nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilného přerušení těhotenství či násilné sterilizace, a požaduje jejich kriminalizaci.

Podle ministerstva spravedlnosti je ratifikace Úmluvy je v souladu se zahraničně-politickými zájmy České republiky. „Napomůže prevenci a potírání genderově podmíněného násilí na ženách a domácího násilí a posílí mezinárodní spolupráci smluvních stran v těchto oblastech," uvedl úřad.

K dokumentu však mají podle rezortu spravedlnosti zásadní připomínky ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Mimo jiné pro to, že násilí nechtějí podmiňovat genderově.

Přistoupení k úmluvě by si vyžádalo některé změny českých právních předpisů, které prý ministerstvo stihne vládě předložit do konce června příštího roku. Parlament by poté mohl dostat dokument k ratifikaci do 30. června 2018.

Dokument zahrnuje i preventivní opatření, která mají násilí na ženách předcházet. Mezi ně patří zvyšování obecného povědomí o této problematice, podporování změn kulturních a sociálních vzorců ve společnosti, vzdělávání dětí o otázkách rovnosti mezi ženami a muži nebo zřízení léčebných programů, které pachatelům zabrání v opakování trestné činnosti.

Istanbulská úmluva je prvním mezinárodní dohodou, která se problematikou násilí na ženách podrobně zabývá. Jejím cílem je nulová tolerance k těmto formám diskriminace a porušování lidských práv.