Řešení migrace musí zahrnout západní Balkán a pomoc Řecku, míní Sobotka

Mandát pro jednání Evropské rady, který s tím počítá, dnes šéfovi kabinetu vláda schválila. Prosazení takzvaného plánu B, který chce migrační proud omezit právě na západním Balkánu, ale může být složité. Například Německo stále trvá na naplňování dohod EU s Tureckem.

Podle Sobotky je třeba, aby bylo nalezeno společné evropské řešení. „Podle mého názoru bude nezbytné, aby to společné zahrnulo také regulaci migrace v oblasti západního Balkánu, včetně hranic mezi Řeckem a Makedonií. Musí to společné řešení zahrnout také pomoc Řecku a musí to společné řešení zahrnout také vracení uprchlíků z Řecka do Turecka," uvedl Sobotka na tiskové konferenci.

Rozhodnutí zemí západního Balkánu o regulaci migrace, je podle něj pochopitelné. Vnímá to jako logickou a pochopitelnou reakci na krok Rakouska, které oznámilo limity pro přijímání uprchlíků. „Já myslím, že je zřejmé z toho, co se odehrálo v posledních týdnech, že první stát, který zcela oficiálně přestal důvěřovat možnosti plné regulace migrace mezi Tureckem a Řeckem, nebyl žádný stát ze zemí V4, ale bylo to Rakousko," poznamenal Sobotka.

Zvyšující se koncentrace běženců na území Řecka podle Sobotky výrazně zvyšuje motivaci pro Atény, aby vracely migranty do Turecka; pro Ankaru, aby naplňovala dohodu s EU. Čím efektivnější bude podle něj postup Turecka a Řecka, tím bude nutné přijímat méně opatření v oblasti západního Balkánu. „Pokud zásah Turecka a Řecka bude málo efektivní, tím rozsáhlejší opatření se budou muset přijmout v oblasti západního Balkánu, včetně hranice mezi Makedonií a Řeckem, včetně hranice mezi Bulharskem a Řeckem," dodal Sobotka.