Celostátní referendum projde? Kritici zákona nakonec slíbili podporu

Podporu mu slíbili i kritici podmínek pro vypsání a platnost plebiscitu. Kritikům vadí to, že by referendum nemohlo být o imigračních kvótách nebo o nahrazení koruny eurem. Koalice bude zřejmě muset některým námitkám vyjít vstříc, protože pro prosazení ústavního zákona bude potřebovat nejméně 120 poslaneckých hlasů. Za přijetí zákona se před poslanci přimlouval prezident Miloš Zeman, přestože měl také výhrady.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek s ohledem na nynější Zemanovu podporu referendu připomenul jeho projev z 21. ledna 1992. V něm nynější prezident varoval před „nekritickým spoléháním na referendum" a přál si, aby tento i jakýkoli budoucí parlament nikdy referendum neschválil. „To byl Miloš Zeman ještě odpovědným politikem, od té doby se stal bezuzdným populistou," dodal Kalousek.

Proti parametrům referenda měli námitky především zástupci Úsvitu. Podle nich by pro petici k referendu mělo stačit jen 100.000 podpisů. „Úsvit s Blokem proti islámu bude prosazovat podstatnou změnu zákona o referendu. Parametry, které pan ministr Dienstbier navrhuje, v podstatě neumožňují, aby občané v referendech rozhodovali o opravdu důležitých otázkách, třeba na imigrační krizi," uvedla strana. Nelíbí se jí ani přísné osekání témat. Hlasování se nebude moci uskutečnit k mezinárodním závazkům, daním, či k odvolávání politiků. Martin Lank (Úsvit) uvedl, že více než čtvrt milionu lidí se podařilo shromáždit jen pod petice proti trvalým imigračním kvótám a proti americkému radaru v Brdech.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že vládní návrh je „v zásadě šidítko pro občany". Podle něj bude těžké všechny podmínky splnit při vědomí, že nelze parlament zavázat k přijetí rozhodnutí schváleného referendem.

Referendum by se mohlo konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. Nesmělo by ale být o základních právech a svobodách, o státním rozpočtu, daních nebo poplatcích, o individuálních právech a povinnostech nebo o jmenování a odvolávání politiků či úředníků. Referendem by podle předlohy nebylo možné ani schvalovat zákony a rozhodovat o „porušení porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva".

Právě na to poukazovali kritici vládní předlohy. Mezinárodním závazkem České republiky je většina otázek týkajících se imigrace i setrvání ČR v EU, stěžoval si předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. „Je to úmysl vlády zablokovat možnost, ptát se na důležité otázky. Referendum o kvótách může být brzy skutečně na stole a premiér potřebuje důvod, proč ho shodit," řekl k návrhu Černoch.

„Občané byli vládě dobří, aby odhlasovali v referendu vstup do EU, ale dnes už jim vláda i celý parlament odpírá právo hlasovat o případném vystoupení.A vládní návrh také výslovně zakazuje hlasovat o zrušení mezinárodních smluv. Když občané mohli hlasovat o podpisu smlouvy, proč nesmí hlasovat o jejím vypovězení? To nemá nejen logiku, ale samozřejmě to naprosto odporuje pojetí demokratického evropského státu, kde i podle ústavy veškerá moc patří občanům - ne stranickým elitám," zlobí se dlouhodobý propagátor zákona o referendu Tomio Okamura (SPD). Dienstbier namítal, že hlasování o nedodržování právních závazků by bylo v rozporu s principy demokratického právního státu.

Proti zavedení referenda je dlouhodobě také ODS, pro naopak komunisté či zelení, kteří jsou zastoupeni v Senátu a také mají k navrhovaným podmínkám referenda výhrady. Podle Dienstbiera jsou parametry výsledkem kompromisu, další jednání o nich ale nevyloučil stejně jako předseda sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Poslanci dnes úvodní dějství vzhledem k obsáhlé rozpravě nedokončili a vrátí se k němu nejdříve za dva týdny při pokračování březnové schůze.