Práce na částečný úvazek? Šabatová žádá změny ve zdravotním pojištění

Za předloňský rok dala ombudsmanka pět legislativních doporučení. V nynější zprávě upozorňuje na dvě, která nebyla naplněna. Jde o předložení zákona o opatrovnictví a o řešení zdravotního pojištění cizinců, kteří jsou nyní odkázáni jen na komerční systém. Letos předkládá návrhů šest.

Minimální mzda je takzvaným minimálním vyměřovacím základem pro pojistné, tito lidé tedy musejí zdravotní pojištění v podstatě doplácet. Ombudsmanka to navrhuje zrušit, nebo platby aspoň snížit. Jde o jedno z jejích doporučení pro pro zákonodárce ve zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok, kterou obdrželi poslanci.

Zdravotní pojištění činí 13,5 procenta z příjmů zaměstnanců, třetinu hradí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel. „Pokud však příjem zaměstnance nedosáhne minimální mzdy, musí zaměstnanec sám doplatit pojistné ve výši 13,5 procenta z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou," upozornila ombudsmanka. Právní úprava tak podle ní dopadá na zaměstnance s nejnižšími příjmy nepřiměřeně tvrdě.

Šabatová proto chce, aby zaměstnanci odváděli pojistné pouze ze skutečně dosaženého příjmu. Případně požaduje odvod z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou snížit na 4,5 procenta.

Veřejná ochránkyně práv doporučila ve zprávě o loňské činnosti celkem šest legislativních změn. Platby veřejného zdravotního pojištění žádá zcela zrušit pro lidi v ústavním ochranném léčení. Podotýká, že za lidi v zabezpečovací detenci, ve vazbě a ve vězení hradí pojistné stát. Jde prý proto o nerovný přístup, který je neopodstatněný.

Chce také přidat do zákona o sociálních službách zmocnění pro ministerstvo práce a sociální věci, aby mohlo vyhláškou stanovit personální a hmotné standardy pobytových sociálních zařízení pro seniory. Ty podle ní nejsou v současné době jasně vymezeny. To, že zařízení splní podmínky registrace, neznamená, že je bezpečné a poskytuje kvalitní sociální služby, tvrdí ombudsmanka.

Apeluje na zákonodárce, aby rozšířili přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci. Žalovaný by musel u soudu dokládat, že se diskriminace nedopustil, nejen například kvůli etnického původu, národnosti, pohlaví nebo sexuální orientaci žalobce, ale taky kvůli jeho věku nebo zdravotnímu postižení.

Šabatová se ve zprávě zabývá také čerpáním rodičovského příspěvku. Chce třeba rozšířit okruh rodin, které si mohou zvolit rychlejší čerpání této dávky, což ovlivňuje její měsíční výši.