Konec plýtvání: Dejte jídlo charitě, jinak vám hrozí vysoká pokuta

Podle připravované novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích mohou dobročinné organizace získat zdarma potraviny, které nejsou určené k prodeji, neboť nesplňují hygienické požadavky. Tyto potraviny mají zpravidla deformovaný obal nebo chybné či nedostatečné označení. Musejí být ovšem zdravotně nezávadné a neohrožovat lidské zdraví.

Podobný zákon už funguje ve Francii, čeští politici se ho ale rozhodli ještě zpřísnit. Pokud by obchody jídlo charitě nenabídly, hrozila by jim pokuta až deset milionů korun. Povinné by to bylo pro obchody s prodejní plochou více než 400 metrů čtverečních. Pokud bude návrh schválen, začal by platit od roku 2018.

Stát chce právě hrozbou pokuty motivovat k tomu, aby přebytečné jídlo doputovalo k lidem, kteří ho skutečně potřebují. Podle odborníků ale daleko více než obchody vyhazují jídlo domácnosti. Nejčastěji jde o ovoce, zeleninu a pečivo.

Další absurdní hygienické předpisy

Připadá vám absurdní, aby stát hrozil obchodům milionovými pokutami, pokud nebudou chtít dávat jídlo na charitu? "Občas se najdou normy, které se mohou zdát poněkud zvláštní nebo mají mezery ve výkladu," říká Arnošt Čáp z potravinářské společnosti Frigomont. Zákonodárcům už ležely na stole i tyto návrhy:

Kontrolovat restaurace neměli hygienici

Místo hygieniků měla nezávadnost servírovaných pokrmů v restauracích kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta však podle hygieniků nemá oprávnění ani vzdělání ke kontrole zdravotního stavu personálu přicházejícího s jídlem do styku. Každý rok přitom za porušení osobní hygieny či nedostatečnou zdravotní způsobilost přijde v pohostinství o práci až 2 tisíce lidí. Poslanci však na konci března pozměňovací návrh zamítli a kontrolu ponechali v rukou hygieniků.

Česká vlaječka neoznačuje české zboží

Poslanecká sněmovna ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství plánuje zavést nové označení "Česká potravina". Nové označení by ovšem fungovalo paralelně s již používanou značkou "Český výrobek", kterou uděluje Potravinářská komora ČR. Obě jsou označeny českou vlaječkou, která by zákazníkům měla garantovat, že se jedná o původní tuzemský produkt. Jenže zatímco "Česká potravina" musí být výhradně z tuzemských surovin, na "Český výrobek" se takové nároky nekladou. Označovat českou vlajkou produkty, které přitom nejsou 100% české, potom postrádá smysl.

Kvůli značení zmizela malá balení výrobků

Před dvěma lety došlo ke změnám v označování potravin, které musí obsahovat údaj o zemi původu, alergenech, výživových hodnotách, sladidlech, opakovaném zmražení atd. Písmo přitom mělo mít velikost nejméně 1,2 mm a cedulky musely být umístěny v hlavní části přední strany produktu. Tyto požadavky se však mnohdy ukázaly jako nesplnitelné. Ne na všechny výrobky totiž bylo možné požadované informace vložit, proto muselo mnoho výrobců ukončit prodej nejmenších balení svých produktů.

Stát nařizuje, kdy se má malovat

Od roku 2007 platí nařízení vlády, které firmám určuje lhůtu, jak často mají vymalovat prostory svých provozoven. Tento požadavek se setkal s kritikou řady hygieniků i majitelů společností, podle nich by si rozhodnout o této aktivitě měly firmy individuálně.