Praha/Bratislava - Pokud Česká nebo Slovenská republika odmítnou na základě kvót Evropské komise přijímat uprchlíky, mohou přijít až o desítky miliard korun. Komise totiž navrhla, aby členské země Evropské unie, které nebudou chtít běžence přijmout, za každého odmítnutého uprchlíka zaplatily čtvrt milionu eur, tedy zhruba 6,8 milionu korun. Česko by tak mohlo přijít o desítky miliard.
Česká republika by měla podle loňského návrhu Evropské komise přijmout na základě kvót až 4300 migrantů. Pokud by se však vzepřela a uprchlíky by přijímat odmítla, čekaly by jí tučné sankce, které Komise nazvala "solidárním příspěvkem.
Scénář, v němž by Česko odmítlo přijmout všechny migranty, by stát přišel pořádně draho. Zaplatil by totiž necelých 30 miliard korun. O něco lépe by na tom bylo Slovensko, které má příjmout 1500 uprchlíků. To by v případě odmítnutí všech migrantů zaplatilo "pouze" deset miliard korun.
Proti tomuto návrhu ostře vystoupila řada evropských politiků. "Česká republika nadále odmítá a bude odmítat jakýkoliv mechanismus, který by vedl k trvalým kvótám. Zároveň odmítáme i jakékoliv návrhy na penalizaci těch států, které s kvótami nesouhlasí. Česká vláda dlouhodobě zdůrazňuje, že povinné kvóty nedávají smysl a nepřispívají k řešení uprchlické krize, uplynulý rok nám v tom dal za pravdu," tvrdí premiér Bohuslav Sobotka.
"V jednáních budeme prosazovat, aby konečná legislativa obsahovala důraz na odpovědnost členských států, ochranu hranic a výměnu informací. Naopak princip přerozdělovacího mechanismu, který je dlouhodobě v rozporu s pozicí ČR a dalších členských států, budeme odmítat. Stejně tak nebudeme souhlasit s možností tzv. „vykoupení se" z této povinnosti, která je ve skutečnosti pojata spíše jako systém pokut," uvedl úřad vlády.
Ani Slovensko není příliš nadšeno. "Slovensko návrh nepodpoří, ale vždy se snažíme o to, aby počet zemí, které budou hledat rozumné řešení, byl co největší. Myslím si, že tento návrh nenajde velkou podporu ani u ostatních zemí," domnívá se tamní ministr vnitra Robert Kaliňák.
Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó návrh označil za nepřípustný a postoj Komise považuje za vydírání. Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jistý, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak zase prohlásil, že návrh postrádá jakýkoliv smysl.
Související
Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák