Vláda schválila strategii boje proti extremismu

Praha - Odcházející vláda Mirka Topolánka (ODS) schválila v pondělí dlouho očekávanou strategii boje proti extremismu. Reaguje tak na nárůst radikalizace a profesionalizace pravicových radikálů, zastoupených mimo jiné Dělnickou stranou.

Cílem strategie je doplnit opatření trvalého charakteru o nová, zaměřená především do oblasti prevence. Ta podle ministra vnitra Ivana Langera (ODS) představuje nejdůležitější a nejúčinnější nástroj pro boj s extremismem. Skládá se ze dvou částí. První mapuje extremismus v Česku v loňském roce, druhá navrhuje koncepci boje proti extremismu.

První část informuje o vývoji na extremistické scéně, aktivitách extremistů, o zaregistrované trestné činnosti s extremistickým podtextem, problémech a bezpečnostních rizicích, jimž je nezbytné čelit. Koncepce přináší návrhy řešení soustředěné do pěti základních pilířů. Podle ní síla extremistů vychází z lidské nevědomosti. Jedinou možností, jak bojovat s jejich propagandou, je komunikace, otevřenost a nabízení alternativy. Poučení lidé si dokážou vytvořit obranné mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodnost demokratické alternativy musí vysvětlovat škola, uvádí strategie.

Dále zdůrazňuje, že boj proti extremismu není jen záležitostí ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného politického hráče. Dokument upozorňuje, že specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět, co mají dělat, a dostat k tomu dostatečný prostor. Dále zdůrazňuje, že konkrétní pachatele trestné činnosti je nutné nekompromisně postihovat.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila

Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.

Více souvisejících

extremismus Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 9 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy