Na vědu půjde příští rok o 3,7 miliardy více lež letos, Bělobrádek je nadšený

Praha - Vláda dnes na svém zasedání schválila navýšení státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace o 3,7 mld. Kč pro příští rok. Celkové výdaje tak vzrostou na 32,7 miliardy korun, což představuje historicky nejvyšší rozpočet na vědu. Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek tak chce posílit zejména aplikovaný výzkum, rozvoj výzkumných institucí a zajistit stabilitu nových výzkumných center.

Navýšení podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) nicméně zahrnuje i přes miliardu z evropských fondů na spolufinancování některých projektů. Posílit chce Bělobrádek zvlášť aplikovaný výzkum, na který získá 700 milionů korun víc, a institucionální financování.

„Od vyššího rozpočtu na aplikovaný výzkum si slibujeme pozitivní dopad na podnikatelské prostředí a na konkurenceschopnost ČR. Chceme se více zaměřit na aktuální i budoucí potřeby podniků a společnosti a podpořit vznik center aplikovaného výzkumu. Výdaje na vědu a výzkum jsou naše investice do budoucna," uvedl vicepremiér Bělobrádek.

Výzkumné instituce dostanou o 768 milionů korun víc než letos. Základní výzkum posílí o půl miliardy. „Pro Českou republiku a její konkurenceschopnost do budoucnosti dopadl (rozpočet) dobře," konstatoval Bělobrádek k dohodě o financování vědy, která padla na dnešním jednání kabinetu. V letošním roce činí výdaje navědu 29 miliard korun. Příští rok může věda počítat s 32,7 miliardy korun.

Bělobrádek uvedl, že jeho úřad přišel s minimalistickým rozpočtem, který v sobě skrýval i přes miliardu spolufinancování z evropských fondů. Bez těchto peněz by stát přišel o velké množství finančních prostředků, které je možno do české vědy investovat, míní. Rozpočet, jak byl schválen, podle Bělobrádka znamená stabilizaci celého systému.

„Postupným navyšováním rozpočtu na vědu se chceme připravit na léta 2020-2023, kdy výrazně poklesne financování z EU. V letech 2017-2019 se budou národní a evropské výdaje na vědu pohybovat kolem 1 % HDP, po roce 2020 by ale kvůli útlumu evropského financování mohly celkové národní výdaje klesnout až na hranici 0,6 %. Takový propad nemůžeme dopustit, musíme zajistit stabilitu systému vědy a výzkumu," upozornil vicepremiér Bělobrádek.

Podle střednědobého výhledu by v roce 2018 měly výdaje na výzkum, vývoj a inovace činit 35 mld. Kč, v roce 2019 potom 34,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí původně navrhovalo, aby výdaje na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2017 zůstaly na úrovni letoška a výrazně se nezvyšovaly ani v dalších dvou letech. Zásadní připomínku mělo už v mezirezortním řízení, kdy požadovalo snížení. V roce 2014 bylo z národních zdrojů na výzkum poskytnuto 27,284 miliardy a v roce 2015 pak 27,829 miliardy korun.

Související

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.
Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

Více souvisejících

Vláda ČR ,  Pavel Bělobrádek ,  Vědci

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy