Vláda odmítla další kriminalizaci neplatičů alimentů, vzrostl by počet vězňů

Předlohu, která by na polovinu zkrátila nynější čtyřměsíční lhůtu, měli ministři podle předběžného stanoviska pro jejich dnešní jednání odmítnout pro obavy ze zvýšení počtu vězňů i ze zneužívání v rodinných sporech. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová postoj vlády kritizovala. Zlobí se, že kabinet otázku neplacení alimentů neřeší.

Vládní legislativci v podkladech pro ministry připomněli, že postih za neplacení výživného se zpřísnil již v minulosti, když dříve soudy stanovovaly trestní odpovědnost po nejméně půlročním nehrazení alimentů. Se zvýšením trestních sazeb to podle nich už tehdy vedlo k nárůstu počtu vězňů, byly proto opět zmírněny.

V předběžném stanovisku pro ministry proto bylo uvedeno, že nelze předpokládat, že by k vyřešení problémů spojených s neplněním vyživovací povinnosti mohlo vést další zpřísnění trestní represe.

Úprava by prý mohla vést i ke kriminalizaci jednání s malou společenskou škodlivostí. „Neboť na takto krátkou dobu může k výpadku plateb dojít i v poměrně běžných, byť nechtěných, životních situacích," stálo v dokumentu. Odborníci navíc podle legislativců doporučují spíše zrušení kriminalizace zanedbání povinné výživy.

Návrh vlády, aby za dlužníky platil alimenty stát, problém spíše prohlubuje a přesouvá odpovědnost z jednotlivce na celou společnost, uvedla Adamová. Argument o hrozbě přeplněných věznic považuje za nesprávný, protože by šlo až o krajní možnost.

Adamová už dříve řekla, že částky na nezaplaceném výživném dosahují ročně až několika miliard korun. Poukazovala na to, že řada neplatičů posílá dětem peníze jen jednou za čtyři měsíce, aby se stíhání vyhnula.