Dary stranám jen do tří milionů, odsouhlasili poslanci. Státní příspěvky zase vzrostou

Pokud zákon schválí i senátoři a podepíše prezident, stranám se naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí.

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory, nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.

Sněmovna podpořila návrh Martina Plíška (TOP 09), aby si strany mohly brát pro větší průhlednost úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Úprava zjevně míří na hnutí ANO, kterému poskytl půjčku v desítkách milionů korun jeho předseda Andrej Babiš, i na ČSSD, která vlastní společnost Cíl.

Babiš schválenou úpravu uvítal. "Vlastně chci poděkovat panu poslanci Plíškovi, že hnutí mi vrátí moje peníze, které jsem bezúročně půjčil, a půjčí si v bance," řekl novinářům ve Sněmovně Babiš, který by podle novely už nemohl svému hnutí dát dar 29 milionů korun jako před sněmovními volbami v roce 2013. Jeho hnutí také tehdy dalo na kampaň 117 milionů korun, což už nebude možné. "Teď už většina občanů ví, co je hnutí ANO, a není potřeba, abychom investovali takové peníze," dodal Babiš.

Psali jsme: Zákon omezí výdaje na volební kampaně, strany bude hlídat nový úřad  

Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900.000 korun ročně místo nynějších 855.000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237.500 na 250.000 korun.

Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě. Ústavně-právní výbor neprosadil jmenování jen na jedno sedmileté období.

Úřad by měl mít podle důvodové zprávy vedle předsedy a čtyř členů také deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by roční náklady na provoz dosáhly asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200.000 Kč. Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti.