Pokud se Michaláková v Norsku odvolá, Česko ji u soudu podpoří

"V tuto chvíli situaci podrobně studujeme. Budeme prověřovat další možnosti postupu při případném odvolání. Pokud se Eva Michaláková odvolá, ČR se bude znovu chtít připojit," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Norský odvolací soud nyní potvrdil loňské rozhodnutí norských úřadů o zbavení matky rodičovských práv, navrhovanou adopci mladšího hocha nepovolil. Český stát v tomto soudním řízení podpořil Michalákovou takzvaným písemným podáním ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Nepovolení zamýšleného osvojení mladšího z chlapců označila Lagronová za "dílčí úspěch" českého postupu.

Pokud by Michaláková u další norské instance neuspěla, může se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.

Podporovatelé rodiny usilují také o přijetí mezistátní dohody s Norskem o vydávání dětí. Se třemi návrhy přišel už prezident Miloš Zeman. Podle právníků musejí být k uzavření dohody ale dvě strany, navíc by nepůsobila zpětně. Kauzy Michalákových by se tedy nedotkla. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by uzavření dohody bylo nadbytečné.

Marksová se sešla tento týden v Norsku se svou resortní kolegyní Solveig Horneovou. Jednaly spolu o ochraně dětí a o přistoupení Norska k mezinárodní úmluvě. Norské království se ode dneška řídí takzvanou Haagskou úmluvou, která mimo jiné upravuje navracení dětí, pěstounskou péči či postup a jednání úřadů a soudů.

"Přistoupení Norska k Haagské úmluvě stávající proces (Evy Michalákové) nijak neovlivní, rozhoduje soud. Norská strana ale bude mít povinnost poskytnout podrobné informace - například o přesné aktuální situaci chlapců," popsal mluvčí ministryně Petr Habáň. Další podrobnosti o schůzce šéfek resortů obou zemí české ministerstvo práce nesdělilo.

V posledních měsících se konaly v mnoha zemích protestní akce proti postupu norské sociální služby. Kritici ji obviňovali z "krádeží dětí". Uváděli, že k odebrání dětí norské úřady přistupují často u rodin cizinců. Zástupci norských institucí už dřív uvedli, že za odebíráním dětí bývají někdy i "kulturní rozdíly". Zatímco v některých zemích, odkud rodiče pocházejí, je například bití a psychické trestání dětí přípustné, v Norsku je trestné.