Rozpočtový výbor má na stole návrh rozpočtu na příští rok

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ve svém úvodním slově opětovně zmínil nutnost změn na příjmové i výdajové straně rozpočtu. "Kdybychom tyto změny neučinili, byl by deficit nikoli plánovaných 135 miliard, ale 212 až 215 miliard, což by odpovídalo šesti procentům HDP," řekl Kalousek.

Díky škrtům a dalším změnám, které vláda provádí, se podle mínění ministra podaří deficit ve výši 4,6 procenta HDP splnit. "S ohledem na nedostatek času jsou to však pouze změny parametrické v rámci existujícího systému. Na změny systémové zkrátka není čas," dodal ministr.

Systémové změny, které vláda plánuje, se promítají již ve střednědobém výhledu na roky 2012 a 2013. "Na tato léta počítáme s deficitem 3,5 procenta HDP v roce 2012 a 2,9 procenta pro rok 2013, což je těsně pod hranicí, kterou dávají maastrichtská kritéria. Vyrovnaných veřejných financí chce vláda dosáhnout v roce 2016," dodal Kalousek.

Proti rozpočtu se postavila zejména opozice. Poslanec Václav Votava (ČSSD) řekl, že rozpočet je sociálně necitlivý a plánované škrty postihnou zejména sociálně nejslabší. Vládě vyčetl změny v porodném či škrtání sociálního příspěvku. "Osobně tento rozpočet nepodpořím a nepodpoří jej ani ostatní členové poslaneckého klubu ČSSD," řekl Votava.

Rozpočet se nelíbil ani komunistům. Stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš řekl, že vláda vychází z nereálné makroekonomické predikce. "Česká národní banka odhaduje růst o 1,8 procenta, zatímco vy tvrdíte, že růst bude 2,3 procenta," řekl Dolejš. Kalousek na to reagoval, že relevantních makroekonomických predikcí je v ČR asi osm a predikce ministerstva financí je mírně pod průměrem.

Na schůzi výboru vystoupila i předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová, která opětovně kritizovala krácení platů ve veřejném sektoru. "Efekt škrtů bude nakonec kontraproduktivní, protože se jedná o zhruba 500 000 zaměstnanců, dojde tím k poklesu jejich koupěschopnosti a stát bude mít nižší inkaso DPH," řekla Vondrová. Kalousek reagoval, že vláda žádný prostor pro ústupek ze snížení objemu mezd o 10 procent nevidí.

Samotný rozpočet na rok 2011 počítá s příjmy ve výši 1,044 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun.

Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.

Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.

U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.

Nejmarkantnějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.

Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.

Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji.

O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.