Pravda o brexitu? Europoslankyně prozradila víc

Praha - Poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Olga Sehnalová tvrdí, že hlavním tématem britského referenda byla migrace uvnitř EU. Zejména se debatovalo o migraci ze zemí střední a východní Evropy, z tak zvaných nových členských států Evropské unie.

Podle Sehnalové jde o symbol polského údržbáře, který bude brát práci domácím, a který byl strašákem od počátku rozšiřování EU na východ. "Tuto debatu a obavu ve starých členských státech před naším vstupem jsme příliš nevnímali, maximálně jsme se pohoršovali nad naší diskriminací od těch států, které nám své pracovní trhy neotevřely hned," upozornila.

Na stranickém webu dodala, že po deseti letech se divíme nejen velkému odcizení občanů od evropské politiky, ale také hloubení příkopu nepochopení mezi mezi tzv. starými a novými členskými státy. "My jsme otevřeli svůj trh v duchu všech čtyř svobod, totéž jsme přirozeně očekávali od ostatních. Lidé hlasovali pro vstup do EU také s nadějí na rychlé sbližování životní úrovně," dodala.

Problém rozdílné úrovně mezd a ochoty za ně pracovat u nás i u sousedů ale nezmizel. "Po deseti letech otevřených trhů se nakupily problémy, na které neumíme dát účinnou odpověď. Příliv lidí z východu se opravdu uskutečnil. Jen ve Velké Británii pracují a žijí miliony lidí z východu EU. Viděno z našich zemí je to naopak úprk často kvalifikované pracovní síly za lepšími mzdami. Současná personální krize českého zdravotnictví není jen o špatném systému vzdělávání, ale právě o rozdílné úrovni mezd za stejnou práci. V ostatních sektorech je to obdobné. Konkurence nízkými mzdami patřila dlouhodobě k naší nepsané hospodářské strategii. Stěží však dlouhodobě udržitelné," pokračuje politička.

Na západ od našich hranic podle ní ochota pracovat za méně dělá zlou krev. "Evropa reagovala směrnicí o vysílání pracovníků, která by se nyní měla revidovat, a tlak na sjednocení odměny za stejnou práci na stejném místě sílí. Je to jedno ze silných témat domácí a evropské politiky řady zemí. Naši zaměstnavatelé to naopak vnímají jako překážku na vnitřním trhu a skrytý protekcionismus. Pohled odborů je zcela opačný," dodala Sehnalová.

"Můžeme se vzájemně pochopit dříve než bude pozdě? Vyjednávání s Velkou Británií po referendu budou o volném pohybu osob uvnitř EU. Jsme si jisti, že v EU převáží důslednost v uplatňování principu čtyř svobod nebo pragramaticky převládne volný trh s přívlastkem v zájmu hladkého obchodu? Východní Evropa nemusí nutně držet karty v rukou. Odpor ke směrnici o vysílání pracovníků, který se odsud ozývá, v tom může sehrát svou roli," uzavřela.

Související

Ilustrační foto

Dvojí kvalita potravin se netýká jen východu EU. Nová studie je zarážející

Problém takzvané dvojí kvality potravin, tedy v různých státech Evropské unie stejně označených výrobků s odlišným složením, se netýká jen zemí ve střední a východní části bloku. Ukázala to studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise (EK). Její výsledky ukázaly, že celkem devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo svým složením bez toho, že by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.
Dlouhé čekací fronty může zkrátit i větší množství otevřených pokladen, ne každý obchod je ale tak benevolentní

Konec dvojí kvality potravin? Rozhodnutí v europarlamentu rozdělilo české politiky

Po dnešním souhlasu příslušného výboru europarlamentu je téměř u konce snaha prosadit, aby skončil prodej stejně označených potravin či výrobků s neodůvodněným různým složením v různých zemích EU. Vývoj přivítala Evropská komise, spokojena ale naopak není česká europoslankyně z ČSSD Olga Sehnalová, která se věcí dlouho zabývá.

Více souvisejících

Olga Sehnalová (ČSSD) Brexit

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy